Porozumí lidé jednoho dne nezbytnosti jednoty?

Sri Chinmoy: Ne, nebude to otázka porozumění, bude to otázka cítění srdcem. Pokud chceme něčemu rozumět, musíme použít svou mysl. Porozumění je vždy v mysli. Ale lidské bytosti nevytvoří jedna s druhou jednotu tím, že k tomu použijí mysl. Mysl každou chvíli mění svůj názor. V tenhle okamžik vstoupí do mé mysli dobrá myšlenka a já vás vidím jako dobrého člověka. V příštím okamžiku vstoupí do mé mysli myšlenka jiná a já řeknu, že jste člověk velmi špatný. Když používám mysl, můj názor na vás je odrazem myšlenek, které právě mám. Další věc, která se týká mysli, je ta, že mysl vždy rozděluje a odděluje. Mysl řekne: „Já jsem dobrý, ale ty dobrý nejsi.“

Srdce jen cítí jednotu s druhými. Říká: „Když jsem dobrý já, jsi dobrý i ty.“ Srdce je jako matka. Matka vždy cítí, že dítě je dobré. Celý čas své dítě zalévá mateřskou láskou, náklonností a soucitem. Matka nepoužívá mysl, aby určila, jak je její dítě krásné. Ne! Jakmile se na své dítě podívá, vidí jej celé krásné.

Pokud se dítě chová jako cyklón a začne křičet a rozbíjet všechno v domě, její mysl může říci: „Bože, proč jsi mi dal takové nebožské dítě? Komu je to zapotřebí?“ Je to proto, že mysl odděluje matku od dítěte. Ale potom vyjde matčino srdce do popředí a řekne: „Pokud je špatné, potom jsem odpovědná já, protože jsem jej přivedla na svět.“