Jak můžeme vědět, zda jsme na sebe oprávněně přísní, anebo zbytečně sebekritičtí negativním způsobem?

Sri Chinmoy: Pokud upřímně aspirujeme, uvnitř naší aspirace bude světlo spravedlnosti. Jestliže máš planoucí aspiraci, bude uvnitř tvé aspirace světlo, a podle tohoto světla budeš soudit sám sebe spravedlivým způsobem. Toto světlo osvítí zmatení mysli, která je příliš sebekritická, nebo mysli, která říká, že můžeš odpočívat a užívat si ještě o trochu více. Intenzita tvé aspirace ti zákonitě řekne, zda jsi příliš sebekritický, shovívavý nebo si příliš dopřáváš. Aspirace má v sobě světlo a toto světlo ti ukáže, zda je tohle místo temné, plné zmatení či mentálních halucinací. Řekněme, že jedna strana je halucinace a druhá strana je zmatení. Pokud sem přineseš svítilnu, potom pokud jsi sebekritický a chceš být na sebe přísnější, světlo řekne: „Ne, toto není nutné.“ Pokud jsi k sobě příliš shovívavý, toto světlo řekne: „Musíš být přísnější.“

Je velmi málo lidí, kteří jsou sebekritičtí. Občas vstoupí do sebekritických lidí pýcha. Řeknou: „Jsem jediný, kdo chce být dokonalý.“ Sebekritičtí lidé si myslí, že jsou jediní, kdo touží po dokonalé dokonalosti. Cítí, že pouze oni získají dokonalou dokonalost, a ostatní nikoli. Samozřejmě taková myšlenka nemusí vstoupit do jejich vědomé mysli.

Kritizováním sebe sama nemohu dojít ke světlu. Kritizováním sebe sama se pouze oslabuji, protože se cíleně vzdávám pozitivního přístupu k životu. Pokud cítím, že nejsem dokonalý nebo že jsem nedošel k určitému bodu, potom ať se dokonalým stanu. Jestliže dnes cítím, že si nemohu dát sto bodů ze sta, pokud si mohu dát pouze šedesát, nesmím se přesto kritizovat. Měl bych jen říci: „Dnes jsem si dal šedesát. Uvidíme, zda si budu moci dát zítra sedmdesát.“ Kritizováním sebe sama za to, že mám dnes pouze známku 60, když jsem očekával, že dostanu 80 nebo 90, ztrácím svou mentální vyrovnanost a zničím tak své možnosti.

Když házím basketbalovým míčem, přestože trefím jen padesát košů ze sta, nerozčílím se. Dělám si jen legraci ze svého „nejlepšího žáka“ a urážím jej, jak je den dlouhý! Dnes jsem mu řekl: „Můj nejlepší žák mi přináší takovou smůlu! Každá vteřina, kdy je se mnou, znamená smůlu. Když mi hází míče, nezískám ani padesát košů ze sta.“ Ale tohle jsem řekl jen jednou. Potom jsem s žertováním přestal. Jednou nebo dvakrát jsem měl potom velmi nízké skóre, ale Bůh mi řekl: „Buď zticha!“ Bůh chtěl okamžitě učinit mého nejlepšího žáka šťastným, a tak jsem získal 69 ze 100 košů. Kdybych se ale držel myšlenky, že ten chudák přináší smůlu, neměl bych ani 30 ze 100.

Pokud sis dal nízkou známku a cítíš, že jsi byl nestranný a dal sis spravedlivé ocenění, nekritizuj se. Když se budeš kritizovat, když řekneš: „Jak jsem mohl získat pouze 50?“, jenom se oslabíš. Namísto toho by sis měl říci: „Dal jsem si nízkou známku. Ať mám nyní více odhodlání. Namísto kritizování sebe sama se na to budu dívat pozitivně. Ať dostanu vyšší známku na základě svého odhodlání.“