Jaký bychom měli zaujmout postoj, když nás chválíš a když nám hubuješ?

Sri Chinmoy: Když o vás říkám pěkné věci, máte pocit, že si je zasloužíte, a když říkám nelaskavé věci, máte pocit, že si je nezasloužíte. Taková je naše lidská mysl! Jestliže se na vás usměji a řeknu něco pěkného, je to chvíle, kdy byste měli cítit, že jste neudělali skoro nic a že já vás chválím díky mému nekonečnému soucitu. To zvětší všechny vaše božské vlastnosti. Dali jste mi kapku v podobě služby a já vám dávám nekonečný oceán náklonnosti, lásky, radosti a vděčnosti. Jestliže ihned pocítíte, že si zcela nezasloužíte, co jsem o vás řekl, zvětší to vaši pokoru. Z této pokory ve vás vznikne mnoho božských kvalit a také se zvětší.

Když vás naproti tomu vyhubuji, máte možná pocit, že si to nezasloužíte, že mám z toho zlomyslnou radost. To je chvíle, kdy si musíte říci: „Jestliže opravdu stojím o svého Gurua, nemám zároveň i pocit, že on také stojí o mě? Já opravdu stojím o svého Mistra. To je důvod, proč jsem pro něj udělal mnoho dobrých věcí. A když já stojím o něj, nemá snad on dostatek sil nebo ochoty, aby stál o mě?“ Potom přijde odpověď: „Ano! I on stojí o mě, právě takovým způsobem, jakým já stojím o něj. Jestli on stojí o mě více než já o něj, nebo jestli já stojím více o něj než on o mě, není důležité. Důležitý je jenom vzájemný zájem. Hubuje mi, protože za mě převzal zodpovědnost.“

Já nepůjdu ven a nebudu hubovat psům nebo někomu na ulici, kdo dělá absurdní a nebožské věci, protože to není moje odpovědnost. Vás jsem však vzal za vlastní, a i vy jste mě přijali jako svého vlastního. Pokud jsme tedy přijali jeden druhého za vlastního, není mou povinností dát najevo zájem o vás?

Jestliže cítíte, že si nezasloužíte moje hubování, jenom si řekněte: „Třebaže si toto hubování nezasloužím, Guru i tak o mě projevuje zájem.“ Musíte cítit, že dokonce i moje nespravedlivé hubování je založeno na mém zájmu o vás. Já z toho nemám zlomyslnou radost! Kdybych měl zlomyslnou radost z hubování, potom bych mohl jít na ulici a začít hledat chyby na lidech a hubovat kde koho.

Pokaždé, když si myslíte, že si mé hubování nezasluhujete, prostě jenom ciťte, že uvnitř mého hubování je můj zájem. Je to můj zájem, který přichází v podobě nespokojenosti. Na druhou stranu, můj zájem vychází do popředí, aby vás ocenil, obdivoval a miloval, když uděláte něco dobrého, protože já vím, že když vás oceňuji, obdivuji a miluji, učiníte ten nejdelší krok vpřed. Když přesně stejným způsobem přijmete moje hubování, učiníte ten nejrychlejší pokrok.

Jsou dva způsoby, jak vám mou pomoci udělat nejrychlejší pokrok: když se na vás budu usmívat, když je to potřeba a když se na vás budu mračit, když je to potřeba. Když je dítě nemocné, matka podává dítěti velice zvláštní dietu. Je-li dítě silné, matka mu dává k jídlu něco jiného. Je to pořád totéž dítě a tatáž matka, ale v době, kdy je dítě nemocné nebo když je to potřeba, matka mu dává velice lehké, zvláštní jídlo. Zde je to přesně stejné — když uděláte něco špatného, dávám vám zvláštní druh jídla. Budete-li to jídlo jíst, opět zesílíte. A až budete zase silní, znovu dostanete moje požehnání, moji náklonnost a můj zájem, protože si budete počínat správně.

Moji nespokojenost v sobě lidé nosí dny, měsíce a roky. Pokud jsem přitom témuž člověku pouhý týden předtím dal najevo ohromný obdiv, úctu a vděčnost, už se to nepočítá. Řekněme, že jste od své aspirace obdrželi nádobu nektaru. Potom stačí jen jedna kapka jedu z pochybující mysli, té mysli, která odděluje, a už to stačí k tomu, aby se obsah celé nádoby znehodnotil. Vliv negativní síly, to jest jedu pochybnosti, je nekonečně silnější než vliv pozitivní síly.

Na druhou stranu, pokud budete zaujímat pokaždé pozitivní postoj, negativní síly ani nevzniknou. Když vám vyhubuji, jenom si řekněte: „Můj Guru dělá všechno pro mé dobro. Převzal za mě plnou odpovědnost, takže je na něm, aby se rozhodl, co má dělat. Přijal lásku ke mně jako svoji svatou povinnost. Chce-li tedy dokázat, že mu na mně záleží, pokusí se mě zdokonalit. A pokud mě opravdu chce zdokonalit, použije svoje vlastní metody. Nepoužije jenom úsměv. Občas možná vyjádří nespokojenost, hněv a jiné aspekty.“ Jste-li upřímní a za několik dnů zase získáte vnímavost, řeknete si: „Ach, měl jsem opravdu štěstí! Můj Guru mně mohl vyhubovat daleko více. Teď vidím, že můj zločin byl daleko vážnější, než jsem si myslel. Předtím jsem si myslel, že to ani nebyl zločin a že mně vyhuboval zbytečně. Teď je mi jasné, že to opravdu byl zločin, dokonce vážný zločin.“

Chtěl bych vám říci ještě něco. Žáci dělají špatné věci bezpočtukrát, ale Nejvyšší ve mně jim buď odpustil, nebo tyto téměř neodpustitelné chyby ignoroval. Někteří žáci tomu neuvěří. Myslíte si, že za dvacet nebo dvacet pět let jste udělali možná deset chyb a potom byly roky, kdy jste neudělali žádnou chybu. Všechno co děláte, i když je to něco nesprávného, si ihned ospravedlníte. Řeknete si, že to bylo nevyhnutelné. Uděláte to záměrně a potom řeknete, že to bylo nevyhnutelné. Když uděláte něco špatného a ospravedlníte si to tím, že by to přece nikdo neudělal jinak, takže to bylo nevyhnutelné, je to pro vás ospravedlnitelný čin.

Právě tímto způsobem si téměř každý den, nebo alespoň pětkrát či šestkrát do týdne skoro každý ospravedlňuje své chyby. Řeknete si: „Nemohl jsem to udělat jinak. Nikdo by to jinak neudělal, prostě mě to dostalo. Musel jsem to udělat.“ Pokaždé, když uděláte chybu, ospravedlníte si ji. Nechcete ji opravit, nechcete ji osvítit. V životě každého žáka to takto pokračuje rok za rokem: „Nikdo by to neudělal lépe, tak proč mi to vyčítáš?“ Je-li to chyba, musíme si ji přiznat. Potom je potřeba říci: „Ach ne, udělal jsem chybu! Už ji nikdy neudělám.“

Jestli si každý den vážíme svého života poslušnosti, nemůžeme udělat ani jednu chybu. Považujeme-li poslušnost za nejdůležitější věc v životě, podaří se nám to. Když zemře rostlinka poslušnosti, nebude moci zůstat naživu v našem srdci a v našem životě žádná láska, žádná oddanost, žádné odevzdání, žádná dobrá vlastnost. Možná si pomyslíte: „Ach, tato neposlušnost byla zanedbatelná.“ Ale dnešní zanedbatelná neposlušnost je přípravou na nejhorší možnou neposlušnost v budoucnu. Naší filozofií je láska, oddanost a odevzdání. Jestli chcete zvětšit svoji lásku, oddanost a odevzdání nebo je aspoň udržet při životě, nezbytně potřebujete poslušnost.

Vy máte pocit, že já vám vaši neposlušnost odpustím. Ano, já vám ji odpustím, ale tím jste se již dostali na miliony mil daleko od mého vědomí. Můžete klamat sami sebe a říkat si: „Guru mi odpustil, Guru mi zase odpustí.“ Ale už jste se vzdálili miliony mil od mého věčného zájmu. Když chybí poslušnost na fyzické, vitální, mentální, psychické, duchovní, materiální nebo nějaké jiné úrovni, nebudete moci uspět.

Žáci upadají jeden za druhým kvůli nedostatku poslušnosti. Jestliže si však žáci rozvinou upřímnost, bude pracovat jako meč, který týrá jejich život neposlušnosti. Naši cestu opustily od samého počátku stovky žáků kvůli jediné věci — neposlušnosti. Neposlouchají mě buď v mentálním, vitálním, fyzickém nebo nějakém jiném světě. Když vědomě či nevědomě nasbírají všechny trny neposlušnosti, je pro ně nemožné zůstat v lodi.