Proč lidé na Západě vnímají představu prostoty tak složitě?

Sri Chinmoy: Prostota se nám zdá složitá, protože je to pro nás něco nového, nebo to je něco, co nechceme použít. Všechno je pro nás složité, protože neustále používáme mysl. Nechceme kráčet po přímé cestě. Nemáme žádnou radost, dokud nejdeme ze strany na stranu, po cestě plné zatáček. Protože si vážíme složitosti, nejdeme po sluncem zalité cestě — nejdeme po přímé, prosté cestě. Je-li nějaká cesta prostá a přímá, máme pocit, že není hodnotná. Hned od počátků našich životů si zvykáme na to, že věci se dělají velice složitě, takže prostota je pro nás velmi složitá.

Když se narodí dítě, matka použije veškerou sílu peněz, aby mu koupila velice krásné a drahé šaty. Chce ukázat, že je bohatší než její sousedi. Dítě by bylo šťastné i v prostých šatech, ale hned od počátku se učí, že prosté věci nejsou dobré. Až dítě vyroste, přirozeně o prostotu nemá zájem.

Prostý člověk bude mít jenom to, co potřebuje a bude znát rozdíl mezi tím, co potřebuje a co chce. Ale tady na Západě máme pocit, že ať už chceme cokoliv, žalostně to potřebujeme. Jako hladoví vlci se snažíme vlastnit svět. Ale ještě než se nám podaří vlastnit svět, k našemu naprostému úžasu zjistíme, že svět už vlastní nás. Chceme vlastnit svět v celé jeho rozmanitosti. Chceme rozmanitost bez jednoty, chceme květy, plody a listí stromu bez jeho kmene. Ale pokud nezačneme s prostotou u kmene, nikdy nedojdeme k rozmanitosti. Jednota je zdroj a rozmanitost vyrůstá z jednoty.