Lidé občas kritizují dobročinnost za její neosobnost, povýšenost a schopnost zmírňovat naše pocity viny. Jak se liší koncept služby od dobročinnosti?

Sri Chinmoy: Dobročinnost a služba budí odlišné pocity a jejich význam je také jiný. Kdykoli použijeme slovo „dobročinnost“, existuje pocit nadřazenosti a podřízenosti. Dejme tomu, že já mám milióny a miliardy dolarů a ty nemáš nic. Já nad tebou cítím lítost, a proto ti dám deset dolarů. V ten okamžik cítím, že ty jsi žebrák a nezasloužíš si ani těch deset dolarů. Takže to je dobročinnost a není to dobrý způsob, jak jednat s ostatními.

Jestli řeknu, že ti pomáhám, udělám žalostnou chybu. Kdo jsem, abych mohl komukoliv pomoci? Když řeknu, že pomáhám světu, jsem ten nejhorší hlupák. Jenom Bůh může pomoci. Já mohu pouze sloužit a musím sloužit z pocitu jednoty. Jakmile matka zaslechne pláč jejího dítěte, protože je hladové, okamžitě ho přijde nakrmit. Když matka krmí dítě, nemá pocit, že je jí dítě podřízeno. Ne, ona si už vypěstovala jednotu s dítětem a cítí jeho hlad jako svůj vlastní.

Jakmile si vybudujeme jednotu se zbytkem světa, cítíme celý svět jako svůj vlastní. Když vám něco nabídnu, protože to potřebujete, mám pocit, že to pouze dávám svému širšímu já. Sloužím vám, ale cítím, že sloužím sám sobě. To je duchovní přístup. Nikoli dobročinnost, ale služba, která je založena na jednotě.