Část I

SCA 831-878. Sri Chinmoy odpověděl na následující otázky o andělech a vílách 23. dubna 1995 v New Yorku

Jak můžeme zažít společnost andělů?

Sri Chinmoy: Člověk, který chce zažít společnost andělů, musí být neobyčejně sladký, čistý a jemný. Andělé mají nejraději sladkost. Je mnoho aspektů Boha, které se nám líbí. V různých chvílích máme rádi Boží Soucit, Boží Odpuštění nebo Boží Krásu. Velmi často myslíme na Boží Sílu. Když ale myslíme na Boha, nejčastěji vystoupí do popředí Jeho aspekt Soucitu. Nazýváme Ho „Milosrdný Bůh“.

U andělů je to podobné. Když na ně myslíme, hned nás napadnou dvě vlastnosti — sladkost a jasnost. Sladkost v jasnosti a jasnost ve sladkosti představují hlavní andělské vlastnosti. Pokud také dokážeme mít takovou sladkost, jasnost a jemnost, určitě se ocitneme mezi anděly.

Dokonce i v obyčejných rodinách matky často říkají o svých dětech: „Je to anděl.“ V té chvíli nemyslí na jejich duševní schopnosti nebo talent. Myslí pouze na jejich sladkost. Jakmile pomyslíme na anděla, představíme si někoho, kdo je sladký, citlivý, jemný a jasný či zářivý. To je andělský dotek.

Andělé mají v povaze vždy nejraději jasnost. Víly mají naopak nejraději přirozenost. Vílám se líbí vše, co je přirozené. Většina víl je oblečena v bílém, kdežto andělé nosí oslnivé, jasné barvy. Andělé pocházejí obvykle z vyšších úrovní, zatímco víly mají volnější přístup k Matce Zemi. Představíte-li si strom, andělé jsou jako vyšší větve, kdežto víly jsou jako větve kousek nad zemí. Jsou to větve téhož stromu života, ale víly jsou jako nízké větve a andělé jsou jako vysoké, vyšší a nejvyšší větve.

Andělé mohou přijít na zem, chtějí-li navštívit nebo vidět někoho, kdo je jim velmi blízký. Andělé si na sebe mohou vzít podobu příbuzného a přijít k člověku, který má za několik hodin zemřít. V takových chvílích mohou andělé jednat jako přímí zástupci božské síly a vzít člověka na onen svět. Často od umírajících lidí slýcháme, že za nimi přišel anděl. Víly takové věci nedělají nebo nemohou udělat. Víly se stýkají hlavně s dětmi, kdežto andělé se stýkají se všemi lidskými bytostmi bez ohledu na věk.

Andělé mají děti také velmi rádi, ale co se týče vnímavosti, starší lidé od nich mohou přijmout více požehnání, protože si více uvědomují jejich Božskost. Děti nevědí, co je to Božskost, takže v tomto smyslu jejich vnímavost chybí. Když starší lidé myslí nebo meditují na anděla, získávají více — naplní je to radostí. Děti mohou o andělech slyšet od svých rodičů a mohou dostat radost, když slyší slovo „anděl“, ale nemají představu, jak by jim andělé v jejich všedním životě mohli pomoci.