Někdy takzvaně méně vyvinutá bytost — například pes — může mít velmi ušlechtilé vlastnosti. Pes může položit svůj život, aby někoho zachránil. Na druhé straně, člověk, který je více vyvinutý, může mít malicherné vlastnosti.

Sri Chinmoy: Bůh dal každému jednotlivci dobré vlastnosti. V případě, že jedinec tyto dobré vlastnosti nepoužívá, začnou se špatné vlastnosti zvětšovat. Dobré a špatné, den a noc, světlo a stín má každý jednotlivec. Protože jsme lidské bytosti, jsme vyvinutější než zvířata. Ale někteří lidé jsou nekonečně horší než zvířata. Například, pokud dáte psovi dvakrát denně trochu jídla, je spokojen. Ale každý člověk musí dostat denně co nejchutnější nové jídlo. Jinak se člověk může rozzlobit. Chudák pes dostává stále stejné maso rok co rok. Ale člověk se bude snažit získat lepší jídlo, chutnější jídlo. Je to evoluce?

Lidská mysl je vysoce vyvinutá, ale nejistota, žárlivost, pýcha, hněv a další vlastnosti hrají svou roli. Když vidíte velké stádo ovcí, okamžitě si všimnete, jak klidně, jak mírumilovně společně stojí. Jestliže je dohromady tisíc lidí, bude tam tolik křiku a půtek. Budou dělat mnoho nepěkných věcí. Nebude mezi nimi žádný míruplný pocit. Z tohoto pohledu jsou ovce více vyvinuté.

Řekl jsi, že v mnoha případech zvířata, zejména psi položili své životy pro své pány. Mnoho, mnoho dalších zvířat věnovalo své životy a dají svůj život za lidi, než lidé dají pro zvířata. Domácí zvířata mohou být tak laskavá ke svému pánovi, mohou být tak oddaná svému pánovi, že za něj mohou dát své životy.

Zrovna nedávno jsem četl knihu o zvířatech, která věnovala své životy, a jak tato zvířata trpěla. Zvířata daleko předčí lidské bytosti, pokud jde o oběti. Jako lidské bytosti někdy dostaneme jakési nevědomé, škodolibé potěšení, když někdo trpí. Uvědomil jsem si, že v lidském životě není žádná taková věc, jako přátelství; je to všechno soupeření. Dosáhl-li váš přítel něčeho, okamžitě vás vaše srdce začne pálit. Pokud a dokud není pevně zavedeno božské přátelství, bude vždy existovat soupeření. Pokud jste vytvořili božské přátelství, jste v bezpečí. V té chvíli cítíte jednotu. V opačném případě se takzvané lidské přátelství skládá ze soupeření a závisti. Pokud váš přítel něčeho dosáhne, navenek se na něj široce usmějete a poblahopřejete mu, ale v duchu svého přítele proklejete nebo proklejete sami sebe, protože jste neudělali to samé. Cítíte, že jste to měli dokázat vy, nebo udělat něco lepšího. Zvířata nemají takovou vyvinutou mysl. Je pravda, že zvířata mohou žárlit, ale nevstupují přímo do světa žárlivosti a neproklínají toho, kdo něčeho dosáhl.

Existuje mnoho, mnoho způsobů, jak nám zvířata mohou pomoci v našem vývoji. Stejně tak platí, že v procesu evoluce jsme výš, protože jsme si vědomi Boha. Chudáci zvířata si nejsou vědoma Boha. Buď se můžeme k Bohu modlit, nebo na Boha meditovat; záleží to na nás. Ale jsme si vědomi, že je Někdo v Nebi nebo v nás, kdo nás pozoruje, zatímco zvířata ne. Nevědomě dělají mnoho, mnoho dobrých a božských věcí.

Je pravda, že se to nevztahuje na všechna zvířata. V mém vlastním případě mi můj pes Kanu odebíral mé utrpení. Když jsem měl velmi bolestivé žaludeční potíže, mohl si mi sednout na břicho a odebrat to pryč. Tolikrát, když jsem se trápil s velmi vážnými problémy, si přicházel lehnout hned vedle mé hlavy, velmi, velmi oddaně. Tak mohly být moje problémy vyřešeny. Kolikrát odebral mou skutečnou fyzickou bolest hlavy a mou bolest žaludku. Když sedával vedle mě, moje problémy mohly odejít. Byl jsem schopen vidět světlo, jak řešilo tyto problémy. Takový byl Kanu. Nechal jsem Kanua ve světě duší. Tam je tak obrovský. Moje matka se o něj stará.

Když jsem byl mladý, měli jsme psa, který se jmenoval Bhaga. Bhaga vypadal jako tygr. Byl velmi velký a velmi, velmi laskavý. Hlídal celou Ghosh rodinu — pět nebo šest domů. Když jsme opouštěli Šakpuru nadobro, Bhaga tam nechtěl zůstat. Vlezl do řeky Kharnaphuli a následoval nás. Naše loď už vyplula a on nás plaváním dohnal. Nakonec jsme ho vytáhli do lodi k nám. Zůstali jsme pak dva nebo tři dny u našeho strýce z matčiny strany a Bhaga byl tak šťastný. Pak jsme museli jet do Pondičerry a nemohli jsme ho vzít s sebou. Naši příbuzní byli k němu tak laskaví, ale za týden Bhaga zemřel. To byla Bhagova oběť pro naši rodinu.

Něco navíc: můj fyzický otec měl zemřít nejméně tři nebo čtyři měsíce před tím, než skutečně odešel, kdyby nebylo jedné z našich krav. Měli jsme několik krav, ale na dvě krávy si vzpomínám, na Surabhi a Nandini. Ony byly k sobě velmi laskavé. Surabhi byla více vyvinutá než Nandini. Nějak Surabhi věděla, že by můj otec mohl brzy umřít. Surabhi nebyla nijak nemocná, ale přesto zemřela čtyři nebo pět měsíců před mým otcem. Můj otec žil na zemi čtyři nebo pět měsíců více jen proto, že se Surabhi obětovala. V té době jsem to nevěděl. Později, když jsem přišel na Sri Aurobindova ášramu, protože jsem realizoval Boha, byl jsem schopen ve vnitřním světě vidět, proč Surabhi zemřela předčasně.

Měli jsme dalšího psa jménem Tegha. Náš dům byl v Šakpuře a má teta bydlela v Dhalghatu. Teghu jsme používali pro nošení zpráv z jednoho domu do druhého. Moje sestra obvykle napsala zprávu. Pak šel sluha s Tegha kolem půl míle. Ihned Tegha věděl, co by měl udělat. Sluha se vrátil a Tegha šel dál celou cestu k mé tetě tři míle daleko a doručil zprávu.

Pokud je zvíře vyvinuté a má velmi blízko ke svému pánovi, pak takové zvíře může udělat něco velmi, velmi zvláštního a zabránit velkému neštěstí, které se může stát v rodině nebo mezi velmi blízkými. Zvíře může udělat tento druh nejvyšší oběti.