Kdy je smích duchovní?

Sri Chinmoy: Pokud se smějete sami sobě za hloupost, kterou jste předvedli v minulosti, je to určitě duchovní. Jestliže jste zodpovědní za svoji vlastní hloupost a dokážete se velice mocně smát sami sobě — a říci: „Tuto chybu už nikdy neudělám!“ určitě vám to v duchovním životě pomůže. Když se v opačném případě smějete ostatním a říkáte, že je to nevinné, jenom zraňujete ostatní a sami sebe.

Budete-li se smát co hrdlo ráčí hlouposti ostatních, možná se tím zbavíte své vlastní mentální bolesti hlavy a možná také ne, ale určitě zraníte ostatní. I když řeknete, že je to nevinný smích, ostatní to pocítí — některou část jejich bytosti to zraní. Můžete mít pocit, že je to bezvýznamné, že se jenom neškodně bavíte, ale toho druhého člověka to zraní.

Pokud chcete chápat smích duchovně, nasměřujte ho sami na sebe a na svoji vlastní hloupost: „Jak je možné, že jsem dělal tak hloupé chyby?“ Budete-li se smát svým vlastním hloupým chybám, abyste je už nikdy neopakovali, takový smích se určitě může stát součástí vašeho duchovního probuzení a naplnění.