Zasvěcení

Sri Chinmoy: Sanskrtský výraz pro zasvěcení je diksha. Nuže, co diksha znamená? Znamená to “dávání” nebo “sebenabízení.” Když Mistr někoho zasvětí, dává tomuto člověku část svého životního dechu a žák mu dává oduševnělý slib, že mu bude do konce života věrný a že mu bude nepodmíněně sloužit.

V okamžiku zasvěcení skládá Guru hledajícímu a Nejvyššímu slavnostní slib, že mu bude v duchovním životě pomáhat ze všech sil, že mu nabídne své srdce a duši, aby jej vzal do nejvyšší oblasti, která je Za. Mistr říká Nejvyššímu: “Neopustím toto dítě, moje hra neskončí, dokud a pokud jej nepřivedu k Tobě.” Žákovi řekne: “Od nynějška můžeš se mnou počítat, můžeš na mne myslet jako na svého vlastního.”

Ve skutečnosti Mistr od žáka v okamžiku zasvěcení odejme jeho početné nedokonalosti, a to jak ze současné, tak i z minulých inkarnací. Existují samozřejmě skuteční, upřímní duchovní Mistři, stejně jako falešní. Teď mluvím o těch pravých Mistrech. Někteří velmi upřímní Mistři zasvětí pouze jednoho žáka za měsíc. Po zasvěcení onemocní a nesmírně trpí, protože na sebe opravdu převzali žákovy nedokonalosti. To je pravé zasvěcení. Naproti tomu jsou někteří duchovní Mistři, kteří jsou schopni zasvětit mnoho žáků, aniž by trpěli, protože mají schopnost vhodit nedokonalosti do Univerzálního Vědomí. Na druhou stranu jsou někteří falešní Mistři, kteří zasvěcují padesát, šedesát nebo i sto žáků současně, nebo zasvěcují v zastoupení. Zasvěcení není jako tabletky, které se vyrábí v továrně po tisících a miliónech. Takové masové zasvěcení je absurdní podvod.

Guru může žáka zasvětit různými způsoby. Může to provést tradičním indickým způsobem, při kterém žák medituje. Může také zasvěcovat, když žák spí, nebo když je sice v normálním vědomí, ale tichý a klidný. Guru může žáka zasvětit pouhým pohledem. Podívá se na žáka a ten člověk bude ihned zasvěcen, nikdo to však nebude vědět. Mistr může také provést fyzické zasvěcení, kdy zatlačí na hlavu, nebo na srdce, nebo na nějakou jinou část žákova těla. Tehdy se snaží dát fyzickému vědomí pocítit, že proběhlo zasvěcení. Vedle těchto fyzických úkonů zasvětí Mistr žáka psychicky. V takovém okamžiku Guru vidí a cítí žákovu duši a jedná podle ní. Zasvěcení může také proběhnout okultními cestami.

Zasvěcení může lze také provést ve snu. Když v té době není dostupný žádný duchovní Mistr, může na sebe samotný Bůh vzít podobu velmi zářivé lidské bytosti a zasvětit tě během tvého snu nebo meditace. To je však velmi vzácné. Většinou je zasvěcení vykonáno nějakým Mistrem.

Moji žáci mne nemusí žádat, abych je zasvětil na vnější úrovni, protože vím, co je pro ně nejlepší; vím totiž, zda vnější zasvěcení jejich vnitřní pokrok urychlí, nebo nikoli. Velmi často zasvěcuji moje žáky pomocí mého třetího oka, což považuji jako nejpřesvědčivější a nejefektivnější způsob. Mnohokrát jste sledovali mé oči, když jsem byl ve svém nejvyšším vědomí. V takový okamžik se mé obyčejné oči, mé lidské oči, naprosto sjednotí s mým třetím okem a přebírají z něj Světlo. Tyto dvě obyčejné oči přijímají a napájí se nekonečným Světlem z třetího oka, a toto Světlo, vycházející z mých božsky zářících očí, vstupuje do očí aspiranta. Světlo ihned vstoupí do celého aspirantova těla a jiskří od hlavy až k patám. Potom vidím Světlo, mé vlastní Světlo, Světlo Nejvyššího, jak září v žákově těle. Mé Světlo vstupuje do žákovy nevědomosti a ta mu nabízí svoji vděčnost. Říká: “Teď, když jsem se stala tvou, teď, když jsi mne učinilo tvou, budu tvá navždy.” Stal jsem se zodpovědným za osvícení vaší nevědomosti a vy jste se stali zodpovědnými za moje projevení.

Jenom to, že jsem vás zasvětil, však neznamená, že můžete jít zasvětit někoho jiného. To není jako že jsem vám řekl Pravdu a vy ji teď můžete říci někomu jinému. Velmi často slyším o tom, že nějaký Mistr někoho zasvětil a ten žák pocítil, že zná pravdu, takže zasvěcoval někoho jiného a ten zase ještě někoho dalšího — jako potomci v rodině. Takové zasvěcení však nemá hodnotu. Skutečné zasvěcení musí být provedeno realizovaným Mistrem; nemůže být provedeno v zastoupení. Má-li nějaký duchovní Mistr takovou duchovní sílu, aby zasvětil nějakého žáka přímo na okultní úrovni, pak je to v pořádku. Pokud ale řekne, že může zasvětit prostřednictvím nějakého žáka, který je teprve začátečníkem, pak je takové zasvěcení absurdní. Když vidíme tady ve Spojených státech lidi, kteří říkají, že je požádal jejich Mistr v Indii, aby zde zasvěcovali jiné, potom si můžete být jisti, že to vůbec není zasvěcení, ale pouhý podvod. Zasvěcení musí být vykonáno přímo nějakým Mistrem, ať už na fyzické úrovni, nebo na vnitřních úrovních.

Když Guru zasvětí žáka, přijme jej otevřeně a nepodmíněně. I když ten žák po zasvěcení odejde, protože na Guruovi nalezl nějaké chyby, Guru bude uvnitř tohoto žáka a jeho prostřednictvím působit navždy. Ten žák může dokonce odejít k jinému Guruovi, ale Guru, který jej zasvětil, mu bude ve vnitřním světě stále pomáhat. A pokud je ten nový Guru dostatečně šlechetný, dovolí původnímu Guruovi, aby působil uvnitř a prostřednictvím tohoto žáka. I když je fyzické spojení s původním Guruem přerušeno a Guru žáka fyzicky nevidí, je povinen mu duchovně pomáhat, protože to slíbil Nejvyššímu. I kdyby žák neodešel za nějakým jiným Guruem, ale prostě sešel z cesty Pravdy, Guru musí držet svůj slib. Žák může odpadnout z duchovní cesty na jednu, dvě nebo i více inkarnací, ale jeho Guru, ať je ve fyzickém těle nebo ve vyšších úrovních, ho bude stále opatrovat a čekat na příležitost, aby mu aktivně pomohl, až se vrátí na duchovní cestu. Guru je skutečně odpoutaný, ale protože složil slib žákovi a Nejvyššímu v žákovi, bude čekat libovolně dlouhou dobu na příležitost, aby jej vzal do Cíle.

Někteří z mých žáků, kteří jeden čas následovali moji cestu s nejvyšší upřímností, mě také s nejvyšší upřímností opustili. Pokud jsou však mými žáky ve vnitřním světě, pokud jsem je již přijal a byli mými opravdovými žáky, potom si přeji říci, že jsem na ně nezapomněl. Mohou projít jednou, dvěma, pěti nebo šesti inkarnacemi, než se vrátí na cestu aspirace, ale bez ohledu na to, jak dlouho to bude trvat, já jim na jejich cestě k realizaci Boha pomohu.

Hlavním účelem zasvěcení je vynést na povrch duši. Bez zasvěcení nemůže být nikdy očištění těla, mysli, srdce a vitálna úplné. Bez zasvěcení nemůže být nikdy realizován Nejvyšší Cíl. Ti, kteří jsou mi blízcí, pocítili v okamžiku, kdy z celého srdce zasvětili celý svůj život — tělo, vitálno, mysl, srdce a duši Nejvyššímu ve mně, skutečný rozkvět zasvěcení. Rozkvět zasvěcení je opravdu více než zasvěcení. Je to odhalení vnitřní Božskosti žáků. V takový okamžik cítí, že oni a jejich Guru jsou absolutně totéž. Cítí, že Guru bez nich neexistuje a že oni neexistují bez svého Gurua. Guru a žák se vzájemně naplňují a cítí, že toto naplnění pochází přímo od Nejvyššího. A nejvyšší tajemství, které se žák naučil od Gurua je toto: jen tehdy, když naplní nejprve Nejvyššího, může naplnit zbývající část světa.

Jak může Nejvyššího uspokojit Guru? Guru hraje svoji úlohu tím, že z žáka snímá nevědomost, nedokonalost, temnotu, nečistotu a neochotu, a nese jej věrně a oddaně k Nejvyššímu. Žák bude naplňovat Nejvyššího tím, že neustále setrvává v Guruově lodi a v nejvnitřnějším zákoutí Guruova srdce, a že žije jen pro naplnění svého Mistra. Naplnit a projevit ho, to je jediný smysl, jediný účel a jediný význam žákova života.