Část III — Svět uvnitř a svět vně

Svět uvnitř a svět vně³

Pokrok je svět uvnitř. Úspěch je svět vně. Pokrok vědomě osvobozuje konečné. Úspěch nevědomě ovládá konečné. Pokrok oddaně a oduševněle objímá celý svět právě proto, že je vnitřním probuzením, vnitřním odhalením a vnitřním projevením. Úspěch se nevědomky a někdy záměrně snaží ovládnout svět v celé šíři. Úspěch často vidí propastný rozdíl mezi svým vlastním dosažením a malým dosažením světa; proto úspěch často přebírá autoritu nadřazenosti.

Dokonalost je svět uvnitř. Projevení je svět vně. Dokonalost je uctívána a oceňována jak konečným, tak nekonečným, člověkem i Bohem. Projevení se měří jak rozšířením člověka, tak Božím překonáváním. Dokonalost je hlas vnitřního světa. Projevení je hlas vnějšího světa. Vnitřní hlas nám říká, že to, co dnes vidíme a cítíme, je skutečnost, kterou zítra budeme vlastnit a do které vrosteme. Říká nám, že je nám všechno k dispozici, že v Božím stvoření nemůže být nic, co bychom nemohli považovat za své vlastní, zcela vlastní. Vnější hlas nám často říká, že to, co vidíme, můžeme dosáhnout; ale neexistuje pro to žádná jistota, neexistuje žádná záruka. Přesto vnější hlas říká: „Zkuste to, je dobré to zkusit. Za zkoušku nic nedáte, ale nemohu vám zaručit úspěch.“

Svět uvnitř nás nejprve inspiruje, abychom se hluboko ponořili a pak se dívali kolem. To je to, co slyšíme ze světa uvnitř. Když se ponoříme hluboko dovnitř a rozhlédneme se kolem, k našemu velkému překvapení vidíme život nesmrtelnosti, který na nás čeká s bezmeznou láskou, bezmezným zájmem a bezmeznou pýchou. Svět vně nás inspiruje, abychom šli vpřed a dívali se okolo. Když půjdeme vpřed a rozhlédneme se, k našemu velkému překvapení uvidíme krásu Nekonečnosti čekající na náš příchod.

Svět uvnitř nám říká, že milovat Boha je naše nejvyšší odpovědnost, naše jediná odpovědnost a naše závazná povinnost. Svět vně nám říká, že sloužit Bohu, Nejvyšší Autoritě, je naše závazná povinnost.

Pokud budeme žít ve vnějším světě a nebudeme vůbec aspirovat, budeme se trápit mnoha otázkami. První a nejdůležitější otázkou bude: „Kdo je Bůh?“ Odpověď nám dá vnitřní svět, ale my ji neuslyšíme. Odpověď vnitřního světa zní: „Kdo není Bůh?“ To je neomylná odpověď, kterou dostaneme z vnitřního světa. Ačkoli je to také otázka, uvnitř otázky se objevuje velká odpověď: „Každý je Bůh, Bůh v procesu sebepřípravy, sebeobjevení a sebeprojevení.“

Existují vyspělí hledající a nevyspělí hledající. Na zemi jsou aspirující lidé a neaspirující lidé. Neaspirující lidé nám řeknou, že vnitřní život je bezcenný. Budou říkat, že duchovní hledající běží ke břehu bez cíle. Neexistuje žádný cíl; je to jen mentální fantazie, mentální halucinace a sebeklam. Nezralí aspirující lidé se někdy snaží, aby ostatní cítili, že jsou vyspělí. Nabízejí svou vlastní moudrost a mínění. Říkají, že vnější svět je prostě šílený slon, že v něm svrchovaně vládne agrese a zkáza. Cítí, že neexistuje žádná duše, žádný cíl, žádná skutečnost, ale jen šílený slon nebo hladový tygr, který ničí vnější svět.

Ale hledající nejvyšší Pravdy, kteří mají určité světlo, nepochybně vědí, že vnitřní a vnější svět je Božím stvořením. Když přemýšlíme o vnitřním světě, připomínáme si Boha Stvořitele. Když přemýšlíme o vnějším světě, hned nám to připomene Boží stvoření. Stvořitel a stvoření musí jít společně. Bůh cítí, že je úplný a dokonalý právě proto, že stvoření je v Něm, s Ním, kolem Něho a pro Něho. Stvoření cítí, že je dokonalé, protože Bůh, který je samou dokonalostí, je jeho Zdrojem. Bez pomoci a schopnosti vnitřního světa nikdo nemůže dosáhnout pokroku; je slepý. Potřebuje vnitřní světlo, aby mohl jít po cestě dokonalosti, jinak nedokáže dosáhnout svého cíle, který je daleko, velmi daleko. Stejně tak, pokud člověk nepřikládá náležitou hodnotu schopnostem a úspěchům vnějšího světa, pak nebude schopen postupovat, protože nebude mít žádné nohy. Jak oči, tak i nohy jsou potřebné, jak vnitřní svět, tak i vnější svět jsou nezbytné, abychom se stali dokonalými. Vnitřní svět ztělesňuje vizi, která je skutečnou realitou. Vnější svět ztělesňuje sílu, dynamickou sílu, která je také nezbytná. Světlo je nezbytné a nepostradatelné pro realizaci ve vnitřním světě ticha — dynamika je nezbytná a nepostradatelná pro projevení ve vnějším světě zvuku.

Svět uvnitř a svět vně. Ten, kdo chce vrůst do života Nekonečnosti, skutečnosti Věčnosti a krásy Nesmrtelnosti, musí věnovat patřičnou pozornost oběma světům. Oba světy mají zásadní význam: vnitřní zárodečný svět a vnější plodný svět. Ze semínka získáváme ovoce a z ovoce získáváme semínko. Ve vnitřním světě nás Bůh považuje a věčně si nás ponechává jako své zcela vlastní. Ve vnějším světě se snažíme a pláčeme, abychom Boha považovali věčně za svého zcela vlastního a opětovali Mu Jeho Lásku k nám.

Když se modlíme a meditujeme, když se ponoříme hluboko do nejvnitřnějších zákoutí svého bytí, nejenže cítíme, že jsme ve vnitřním světě, ale také cítíme, že jsme vnitřním světem samotným. Když se naše vnější existence stane pomocnou rukou, sloužícím srdcem a milujícím životem všude kolem, když se staneme všemilující existencí — nejenže žijeme ve světě vně, ale sjednocujeme se se světem vně v celé jeho výšce skutečnosti.

Ve světě uvnitř je nesmrtelný, neocenitelný poklad a tento poklad je stálý vnitřní pláč po poznání Nejvyššího a po dosažení Absolutního. Ve světě vně je také neocenitelný, nesmrtelný poklad, a tímto pokladem je úsměv, osvěcující úsměv. Hledající se usmívá na Boží rozsáhlé stvoření. Jeho úsměv je ztotožněním-jednotou skutečnosti Jeho vlastní existence bytí s celým Božím stvořením. Jak ve svém vnitřním světě, tak ve svém vnějším světě hledající pláče a oddaně, oduševněle a nepodmíněně se usmívá. Pláče, aby dosáhl absolutní Výšky Božím vlastním Způsobem, v Boží vybrané Hodině. Usmívá se, aby viděl, cítil a projevoval Boha. Vidí Boha, cítí Boha a projevuje Boha, nejvyšší Skutečnost, způsobem, jakým Bůh chce, aby Ho viděl, cítil a projevil.