Existuje nějaký konkrétní důvod nebo něco uvnitř ženy, proč duchovní Mistři jako Šrí Rámakrišna a Buddha nepřijímali ženy za své žáky?

Sri Chinmoy: Existuje něco, proč se ženy často nehodí po duchovní život. Vy jste mé dcery, takže mi to prominete. Rád bych ale řekl, že když se ženy vdají a mají několik dětí, velmi často se stává, že zapomenou na svou potřebu Pravdy a Boha. Zapomenou i na své manžely. Jejich cílem se stává pouze potěšit své děti a nechávat se těšit jimi. Děti se stanou jejich Bohem. Když vstoupí do života ženy dítě, země ji často velmi mocně spoutá. Potom už se často přestane zajímat o Nebe.

Jak ženy, tak muži mají vnitřní potíže. Muži mají miliony nedostatků, ale jejich největší potíží je ego. Pro ženy je největší obtíží žárlivost. Žárlivost ženy spoutává a snaží se svazovat i druhé. Žárlivost nechce dovolit ostatním, aby rostli. Mužské ego je ničivé. Říká: „Musí se to stát tak, jak chci já — jinak to zničím.“ Muži rozbíjejí, ženy svazují. Obě tyto vlastnosti jsou špatné.

Aby mohli muži ničit, potřebují odvahu a sílu, a tak o ni usilují. Když získají moc, většinou ji používají ke špatným účelům; používají ji k ničení. Alespoň však usilují o to, moc získat. Když ženy žárlí, neusilují o nic. Žárlí, protože vědí, že někdo jiný je převyšuje. Ale namísto toho, aby usilovaly o převýšení této osoby, chtějí pouze strhnout tuto osobu zpět.

Kdyby ženy využívaly čas, který promarní žárlivostí, k rozvíjení svého vlastního života, velmi snadno by předčily ty, na které žárlí. Když hraje jedna dívka velmi dobře na piano, jiná, která na ni žárlí, necvičí víc, aby byla lepší. Ne, možná se jen dlouhé hodiny modlí: „Bože, zlom jí prsty.“ Když chtějí muži projevit své ego, obvykle pro něco aspirují. Když chtějí něco, co má někdo jiný, nepřemýšlí o tom, jak strhnout toho druhého člověka dolů. Namísto toho aspirují pro sílu, aby tuto osobu zlomili. Ale ženy se obvykle nesnaží. Chtějí jen stáhnout ty, kteří je převyšují.