17.

Můj Pane Nejvyšší,
říkáš mi, že vnitřní pláč mého srdce
a hlad mého života po Tobě
potřebují pomalou, stálou a jistou rychlost.
Koruny duchovnosti
není možné dosáhnout přes noc,
mžiknutím oka.
Pomalu, vytrvale a neomylně
se budu řídit
Tvým Soucitným Rozhodováním o mém životě,
neboť musím být zcela připraven,
než pro mě udeří Boží Hodina.
Jakmile Boží Hodina udeří,
můj život musí okamžitě zareagovat.
Můj Pane Nejvyšší, ode dneška
budu Tvůj Příchod očekávat
s největší důvěrou ve Tvou vyvolenou Hodinu.
Kéž Tvůj Soucit a Uspokojení
šplhá nahoru a dolů
po stromě trpělivosti mého života.