23.

Můj Pane Nejvyšší,
vyvedl jsi mě
z lesa nevědomosti.
Vyvedl jsi mě
z bláta nevědomosti.
Vyvedl jsi mě
ze zničení nevědomosti.
Nyní jsi mě položil
ke svým Lotosovým Nohám.
Proto jsem v bezpečí,
natrvalo v bezpečí.
Kéž lotos mého vlastního srdce
lístek po lístku rozkvete
a nabídne Ti svou vůni vděčnosti,
celému Tvému stvoření.
Kéž se mé srdce lásky,
můj život vděčnosti
a celá má pozemská skutečnost
stanou řekou bezvýhradného odevzdání
a vlijí se do Oceánu Soucitu Tvé Nekonečnosti,
Oceánu Uspokojení Tvé Nesmrtelnosti.
Můj Pane Nejvyšší, jak šťastný jsem,
že Tě mohu považovat za svého vlastního,
zcela vlastního,
jen Tebe, jen Tebe.