52.17
Můj drahý Bože, můj dražší Bože, můj nejdražší Bože,můj sladký Pane, můj sladší Pane, můj nejsladší Pane,
na začátku mé cesty jsi mě nanejvýš soucitně
a s největším zájmem požehnal řadou božských vlastností.
Bože mého života, Pane mého srdce,
jestliže Tě v budoucnu ještě jednou zklamu,
potom mi můžeš odebrat všechny božské vlastnosti
kromě jediné:
Prosím, prosím, prosím ponechej mi mé srdce poslušnosti,
aby zbožně, šťastně a slavně dýchalo
v mé mysli, v mém vitálnu a v mém těle.
Bože mého života, Pane mého srdce,
dnes ráno mi moje duše,
která Tě představuje božsky, nanejvýš a věčně,
v bezzvukém zvuku řekla,
že pokud Tě i nadále budu neuspokojovat,
ať už vědomě, nebo dokonce i nevědomě,
potom na konci mé cesty mým bude život
slz naprostého zklamání.
Bože mého života, Pane mého srdce,
nechť se můj vnější život zasvěcení
stane dokonalostí poslušnosti Tvé absolutní Vůle Velitele.
Nechť se mé vnitřní srdce aspirace stane
uspokojením poslušnosti Tvé absolutním Vůle Velitele.
MSFL 52. 12. ledna 1997, Kumamoto, Japonsko↩
Sri Chinmoy, Můj sladký Pane, Otče, kde jsi?, Agni Press, 2016