Některé cesty mluví o cíli jako o osvícení a jiné jako o realizaci Boha. Jaký je v tom rozdíl?
Sri Chinmoy: Úplné osvícení, naprosté a všeozařující osvícení, je realizací Boha. Někdy ale může hledající ve své nejvyšší meditaci získat na půl hodiny nebo hodinu určitý druh vnitřního osvícení. Ale pak, po hodině nebo dvou, se stane tím samým starým já — znovu se stane obětí žádostí a nebožských vlastností. Došlo k osvícení, ale není to transcendentální osvícení, ke kterému došlo u Buddhy a dalších duchovních Mistrů. Takové všenaplňující, všeozařující osvícení se rovná realizaci Boha. Realizace Boha znamená neustálé a věčné osvícení, transcendentální osvícení. Když dosáhneme realizace Boha, dojde v našem vnějším bytí i v našem vnitřním bytí spontánně k nekonečnému osvícení.To, čemu někteří lidé říkají osvícení, je pouze dočasný záblesk světla v aspirujícím vědomí. Po krátkém čase se vytratí do bezvýznamnosti, protože v něm není trvalá skutečnost. Trvalou skutečnost získáme pouze neustálým, věčným a transcendentálním osvícením, které je realizací Boha.
Mluvíme-li někdy o osvícení, máme na mysli to, že jsme mnoho let neměli v určité věci jasno a nyní máme vnitřní moudrost anebo je teď určité místo v našem vědomí osvícené. Ale toto je pouze jiskra nesmírného osvícení a tu nemůžeme nazývat realizací Boha.
Sri Chinmoy, Vrcholky cesty k Bohu: samádhi a siddhi, Madal Bal, 1995