Lev a kozlové

Můj nejstarší bratr Hriday a bratr Chitta dostávali v matematice ve škole vždy sto bodů ze sta. Měli to po tatínkovi. Moje sestra Ahana už měla jenom šedesát bodů a Mantu čtyřicet. Já jsem měl třicet tři. V indickém školském systému to naštěstí znamená, že jste prošli. Občas jsem s velkými obtížemi dosáhl čtyřiceti bodů. Všechno jsem se podle knihy naučil nazpaměť, ale učitel při zkouškách použil jiné otázky, takže mi to nebylo nic plamě.

Když moji bratři studovali na univerzitě, můj tatínek jim říkal výsledky řešení matematických rovnic jen tak, z hlavy, když ležel a odpočíval. Pomáhal jim řešit příklady tak rychle a správně, že je vždycky ohromil. Takový mozek měl můj tatínek! Právě proto moje teta říkávala, že můj tatínek je lev a moji bratři jsou kozlové.

Můj učitel matematiky v Ášramu byl ke mně velice hodný! Byl to blízký přítel mého bratra a rodinný přítel. Měl mě vždycky rád, přestože jsem matematiku moc neuměl. Velice se mě snažil matematiku naučit, ale bylo to k ničemu. Později přeložil jednu moji hru o Sri Aurobindovi do bengálštiny.

Poté, kdy jsem se odstěhoval do Ameriky, jsem při jedné návštěvě Indie potkal svého učitele matematiky v obchodu s hudebninami. Byla tam jen jedna židle a on proto povstal.

Řekl jsem: „Cože? Cože?“

On řekl: „Musíš si sednout!“

Já jsem řekl: „Ale vy jste můj učitel a já k vám chovám velikou lásku a úctu.“

On řekl: ,Jak bych mohl sedět, když vím, kdo jsi?“

Chtěl si koupit nějaké harmonium, ale odešel, aniž by si jej koupil. Já jsem v tom obchodě kupoval flétnu. Zeptal jsem se majitele obchodu, jestli můj učitel projevil zájem o nějaké konkrétní harmonium. Majitel řekl: „Ano, líbilo se mu toto harmonium, ale nekoupil si ho, protože je příliš drahé.“

A tak jsem pro něho to harmonium koupil. Rikšou jsem odjel na místo, kde bydlel. Potom jsem nechal to harmonium před jeho dveřmi.

Hned druhého dne přišel ke mně domů. Samozřejmě věděl, kdo to udělal. Bratr mého učitele matematiky byl pilířem Ášramu. Zemřel asi před dvaceti lety. Můj učitel měl asi před pěti lety zvláštní sen. V tom snu za ním přišel jeho bratr a řekl: „Zítra ráno běž za Chinmoyem!“

Druhý den ráno přišel k našemu domu a volal: „Chinmoyi! Můj bratr mě ve snu požádal, abych přišel za tebou. Má jeho přání nějaký zvláštní význam?“

Já jsem řekl: „Váš bratr vám neřekl, že si vzal novou inkarnaci?“

On na to: „Ne!“

Já jsem řekl: „Ano, je teď v Rusku!“

„Můj bratr? Když byl už vážně nemocný, řekl mi nejméně dvacetkrát, že by chtěl jet do Ruska.“

Řekl jsem: „Proto také váš bratr chtěl, abyste přišel za mnou. Chce, abyste věděl, že je teď v Rusku.“

Byl velice šťastný, protože právě toto mu říkával jeho bratr.