Dhótí

Můj bratr Chitta měl jedno zvláštní dhótí. Když jsem ho spatřil, chtěl jsem ho a začal jsem kvůli němu plakat. Jak by mi mohl bratr vysvětlit, že to bylo dhótí pro našeho tatínka, až zemře? Byl jsem tak hloupý! Sel jsem k tatínkovi a řekl mu, že můj bratr má takové krásné dhótí a nechce mi ho dát.

Můj tatínek to pochopil. Řekl Chittovi: ,Ještě nehodlám tak brzo zemřít. Dej mu ho!“

Jakmile tatínek vyslovil slovo „zemřít“, cítil jsem se hrozně a do očí mi vstoupily slzy. Potom jsem si už nevzal bratrovo dhótí.