Sebeobětování

Lidská bytost má mnoho božských kvalit. Ale nikdy nebylo, ani být nemůže, další takové nesrovnatelné božské kvality, jako lidské sebeobětování. Sebeobětování je Boží vlastní oduševnělé Poselství lidstvu všech oblastí života. Nejjasnější sebeobětování může lehce ulehčit a zmenšit nejtemnější zkoušky a stresy lidského života.

Ten, kdo je veškerou obětavostí, nemůže nikdy prožít život zklamání. Jeho je neustálé vítězství. Jeho je spontánní vnitřní radost. Co má být obětováno? Životní dech člověka. Jak obětovat? S pocitem univerzální jednoty.

Sebeobětování říká na pozvání zoufalství: „Ne.“ Sebeobětování říká na pozvání blaženosti: „Ano.“

Bůh mě tajně žehná z Nebe, když si přeji vrůst do obětování. Bůh mě otevřeně žehná na zemi, když se celá má pozemská existence stane obětováním.

Volbou člověka je radost. Volbou radosti je obětování. Volbou obětování není nic. Toto nic je skutečným odhalením všeho a naplněním člověka a Boha.

Člověk bez obětování chce svou nejmocnější silou vlastnit svět. Obětavý člověk si právem svého úplného odevzdání přeje být vlastněn světem. Milovat život znamená obětovat naši vnitřní Božskost. Obětovat život znamená přeměnit naše lidské navenek.

Když obětuji svá materiální vlastnictví, vidím Boha, jak ke mně s úsměvem přichází. Když obětuji svá odříkání, vidím Boha, jak ke mně dynamicky pochoduje. Když obětuji své duchovní dosažení, vidím Boha, jak ke mně rychle běží.