Scéna 11

(Váránasí. Škola náboženských studií. Několik studentů včetně Ježíše sedí v půlkruhu.)

Učitel: Dnes vás naučím něco nového. Už jsem vás naučil Čandi a Jógu Vašišta. Dnes začnu s novou knihou — Bhagavadgítou — Písní Nebeskou. Gíta je naší Biblí. Drahý Ježíši, jsem si jistý, že jsi četl vaši Bibli. Ode dneška budeš studovat naši Bibli. Ježíši! Proboha, co je s tebou? Proč jsi tak smutný a skleslý? Je ti něco? Stalo se něco?

Ježíš: Nic zvláštního, pane.

Učitel: Pověz, pověz mi, co mučí tvé srdce.

Ježíš (propukne v pláč): Dostal jsem z domova zprávu, že můj otec zemřel.

Učitel: Tvůj otec! Kdy? Kde?

Ježíš: Můj otec zemřel před třemi a půl měsíci. Zemřel v Izraeli. Pane, byl jste ke mně neobyčejně laskavý. Jsem vám nanejvýš vděčný. Učil jste mne některým hinduistickým písmům s obrovskou láskou a zájmem. Ale bohužel, zítra se musím vydat domů.

Učitel: Jak se dostaneš zpátky domů, můj synu?

Ježíš: Půjdu zpátky stejně, jako jsem přišel sem. Přišel jsem do Indie s jednou karavanou, s jinou karavanou se vrátím zpátky. Zítra se vydám na cestu. Byl jsem v Indii asi rok. Všichni zde ke mně byli neobyčejně laskaví. Odnesu si s sebou lásku Indie, zájem Indie, soucit Indie, abych je dal svému lidu.

Učitel: Drahý synu, mýma rukama prošly tisíce studentů, ale žádný se ti nevyrovná. Jsi skutečný génius. Není ti rovného. Dnes velmi trpíš ztrátou svého drahého otce. Jak bych si přál, abych tě dokázal trochu potěšit. Ach, bleskla mi hlavou skvělá myšlenka. Přečtu ti několik veršů z Gíty.

Vāsāṁsi jīrṇāni yathā vihāya
  /navāni gṛhṇāti naro 'parāṇi/
tathā śarīrāṇi vihāya jīrṇāny
  /anyāni saṁyāti navāni dehī/


/(Tak jako člověk odkládá /
své obnošené šaty
/a obléká si nové,/
stejně tak vtělená duše
odkládá obnošené tělo
a vstupuje pro projevení do nové podoby.)

nainaḿ chindanti śastrāṇi
nainaḿ dahati pāvakaḥ
na cainaḿ kledayanty āpo
na śoṣayati mārutaḥ


(Zbraně nemohou zničit duši.
Oheň nemůže spálit duši.
Voda nemůže rozmáčet duši.
Vítr nemůže vysušit duši.)

Chtěl bys recitovat se mnou?

Ježíš: Zajisté. Budu vám vděčný a budu rád, když se k vám budu moci přidat.

(Učitel a Ježíš recitují společně. Ostatní studenti jim naslouchají s napjatou pozorností. Ježíšovy oči září radostí.)

Ježíš: Pane, jsem vám tak vděčný. Tato božská slova z Gíty naprosto utěšila mé srdce.

Učitel: Vždycky jsem v tobě viděl a cítil něco zvláštního. Navenek jsem to nikdy nikomu neřekl, ale jsi mým nejoblíbenějším studentem. Vážím si tvé upřímnosti, pokory a čistoty. A protože se mnou, Ježíši, nebudeš moci studovat Gítu, chci ti nyní říci něco, co tě nepochybně inspiruje. Víš, že Gíta je rozhovorem mezi Pánem Krišnou a jeho nejdražším žákem a přítelem Ardžunou. Pán naučil svého žáka něco jedinečného. Řekl, že Bůh je skutečným vykonavatelem. Lidé jsou pouhými nástroji. Ať jsme zde na zemi nebo tam v Nebi, je to Bůh, kdo jedná v nás a naším prostřednictvím. My jsme pouhými nástroji: Nimitta matram bhava savyasachin.

Ježíš: To už jsem někdy slyšel. Slyšel jsem to už někde jinde. Běda, nemohu si vzpomenout. (Po chvíli.) Ach, už vím! Můj Nejvyšší Otec mi řekl o této mantře těsně před tím, než jsem opustil Nebe.

(Všichni studenti vybuchnou v hlučný smích.)

Student (výsměšně): Jeho Nejvyšší Otec v Nebi! Co ještě? Ty hlupáku, jak si můžeš pamatovat, co se stalo v Nebi? Ode dneška už nejsi náš Ježíš, ale Král představivosti.

Učitel: Buďte ticho, vy uličníci! Ukryjte svou nevědomost v tichosti. Co je zvláštního na tom, že si někdo pamatuje svou existenci v Nebi? Vy hlupáci jste ještě nečetli Gítu. Proto se chováte jako hloupé ovce. V Gítě Pán jasně říká, že každý z nás prošel mnoha a mnoha inkarnacemi. Toto není náš první ani poslední život. V Gítě říká Pán Ardžunovi všechno o jeho předchozích inkarnacích.

Student: Náš Pán Krišna může takové věci dělat. My věříme v Krišnu. Ale je absurdní, aby náš Ježíš, Král představivosti, jednal jako Krišna.

Učitel: Vy hlupáci! Dnes nazýváte mého Ježíše Králem představivosti. Tropíte si z něj šašky; já vám říkám, že jednoho dne poznáte, kým je. Váš Král představivosti se stane nejen Králem Izraele, ale i Králem celého světa. Mé srdce mi říká, že není smrtelný jako my. On je spasitelem světa. On je dalším Krišnou.

(Ježíš jde a dotkne se nohou svého učitele s nejvyšší pokorou.)

Ježíš: Pane, jsem vám nanejvýš vděčný.

Učitel: Dnes se dotýkáš mých nohou se vší pokorou svého srdce. V blízké budoucnosti se nejen já, ale celý svět bude dotýkat tvých nohou a bude tě uctívat.

Creative Commons License
Na toto dílo se vztahuje licence Creative Commons s atributy: "Uveďte autora", "Neužívejte komerčně" a "Neměňte obsah".

Sri Chinmoy, Syn (divadelní hra o Ježíšovi).Poprvé vydáno nakladatelstvím Sri Chinmoy Centrum v roce 2006.

Toto je 30th. kniha, kterou Sri Chinmoy napsal od svého příchodu na západ v roce 1964.

Poznámka:

Zveřejňujete-li na jiných stránkách zkopírovaný text, doplňte prosím následující informace o licenčních podmínkách:


Sri Chinmoy
Z knihy Syn (divadelní hra o Ježíšovi), dostupné pro zveřejnění podle "Creative Commons license"

Close »