Scéna 16

Ježíš: Jsem Žid, ale Židé mne nepřijímají. Nenávidí mne, přestože jsem přišel, abych je zachránil. Takový je můj osud. Přesto vím, že jednoho dne mne celý svět přijme a bude mne milovat a zbožňovat. Vím, že nejsem pouze pro malý zlomek lidstva. Jsem pro celé lidstvo. Ale ti, kteří mne přijímají a považují za svého vlastního, jsou bezpochyby moji milovaní. Mé dny jsou sečteny. Mám dvanáct žáků. Jeden z nich, Jidáš, mne zradí. Vydá mne do rukou nepřítele. A potom mne ukřižují.

(Všichni žáci jsou šokováni.)

Žáci: Jidáš! Jidáš! Jidáš zradí našeho Pána!

Jidáš: Nemožné, nemožné! (Dotýká se Ježíšových nohou.) Pane, existuje něco, co bych mohl udělat bez tvého vědomí nebo bez tvého souhlasu, nebo přinejmenším bez tvého tichého svolení? Vím, Pane, že tvá slova se naplní. Ale Pane, zdá se mi, že jsi to ty, kdo mne vyvolil, abych ve tvé kosmické hře hrál tuto nemyslitelnou úlohu.

Ježíš (usmívá se a žehná mu): Máš pravdu, Jidáši. Pravda, svět tě bude nenávidět. Ale svět neví, že všechno je předurčeno. Jidáši, až udeří tvá hodina, hraj tedy svou úlohu dobře.

Žáci: Pane, naše hodina už udeřila. Chceme sehrát svou úlohu dobře.

(Všichni popadnou Jidáše a začnou ho bít a kopat.)

Ježíš: Přestaňte! Přestaňte, nebo vás okamžitě opustím! Jidáš dělá správnou věc. Jeho zrada je předurčena. Co může nyní dělat? A co mohu nyní dělat já? Jenom náš Otec v Nebi ví, co je nejlepší pro Jidáše a co je nejlepší pro mne a pro vás všechny.

Žáci: My víme, co je pro nás nejlepší!

(Znovu začnou Jidáše bít.)

Ježíš: Přestaňte! Přestaňte! Jestli nepřestanete, nadobro vás opustím.

Petr: Pane, jsi velký. Jsi božský. Pro tebe je snadné odpustit takovému špinavému zrádci a ničemovi, jako je Jidáš. My jsme ale smrtelníci, obyčejní lidé. Jak mu můžeme odpustit?

Ježíš: Stejným způsobem, Petře, jakým odpustím já tobě. Petře, jednoho dne mne zapřeš — ne jednou, ne dvakrát, ale třikrát. Třikrát za sebou v jediném krátkém dni!

Petr: Já? To je nemožné! Kdy? Proč?

Ježíš: Ano, Petře, právě ty mne zapřeš a nikdo jiný. Myslíš si, že je to nemožné. Já ti však říkám, že je to nejenom možné, ale nevyhnutelné. Je to předurčeno. Neplač, Petře, nebuď zarmoucený. Miloval jsem tě nejvíce. Vždy tě budu milovat nejvíce. Až přijde čas, budeš to ty, kdo ponese prapor Pravdy a odemkne dveře mého srdce, aby lidstvo mohlo spatřit Světlo mého Otce. Miluješ mne nesmírně vroucně. Proto chci, aby ses staral o mé ostatní žáky, kteří jsou mými jehňátky, mými ovečkami.

Petr: Budu, Pane. Určitě budu. Pane, jsi Pánem Lásky. Jsi Pánem Soucitu. Jsi Pánem Odpuštění.

Ježíš: Ne, ne. Jsem jenom synem naplnění. Můj Otec je Pánem Lásky. Můj Otec je Pánem Soucitu. Můj Otec je Pánem Odpuštění.

Filip: Pane, uvidíme někdy Tvého Otce?

Ježíš: Zajisté můžete. Mám ti, Filipe, říci nejvyšší pravdu? Ten, kdo viděl mne, viděl Otce, protože Já a můj Otec jsme jedním.

Děti, rád bych vám řekl jeden zábavný příběh: Jeden otec měl tři syny — nejmladšího, prostředního a nejstaršího.

Nejmladší syn řekl: „Otec je v Nebi.“

Prostřední syn řekl: „Království Nebeské je ve tvém srdci.“

Nejstarší syn řekl: „Já a můj Otec jsme jedním.“

Otec řekl nejmladšímu: „Synu, děkuji ti za tvou vizi.“

Otec řekl prostřednímu: „Synu, děkuji ti za tvé poslání.“

Otec řekl nejstaršímu: „Synu, děkuji ti za tvou jednotu.“

Mé sladké děti, Otec mne požádal, abych přišel na svět. Poslechl jsem Ho. Požádal mne, abych světu ukázal Jeho Světlo. Poslechl jsem Ho. Naplnil jsem všechny Jeho žádosti. On naplnil své sny prostřednictvím mého zasvěceného a odevzdaného života. Nyní chce, abych se k Němu vrátil. Jsem tedy připraven. Děti, můj Otec mi vás všechny dal. Nyní, když je má pozemská pouť u konce, Mu vás všechny opět vracím. Nejsem nic. On je všechno. On je pro všechno, On je vše. On je pro všechny. Jidáši, pojď sem, prosím.

(Jidáš jde a sedne si k Mistrovým Nohám.)

Nimitta matram bhava… Buď pouhým nástrojem.

(Jidáš zpívá.)

Dnes, dnes, dnes,
sám stojím s Bohem;
zítra a navždy
s Paprskem Jeho Soucitu.

Ježíš: Petře, pojď sem, prosím.

(Petr jde a sedne si k Mistrovým Nohám.)

Nimitta matram bhava… Buď pouhým nástrojem.

(Petr zpívá.)

Zachránit mravence, jako jsem já,
přišel jsi do tohoto světa prachu a hlíny.
Milovat žebráka, jako jsem já,
a dát mi vznešenou úlohu
ve své Kosmické Hře.

Ježíš: Děti, buďte nástroji Pána. Všichni jsme Jeho nástroji. Přišli jsme na svět, abychom byli Jeho ztělesněním. Přišli jsme na svět, abychom Jej odhalili. Přišli jsme na svět, abychom Jej naplnili.