Scéna 17
(Večer. Ježíš sám v malé zahradě.)Ježíš: Ano, dělal jsem zázraky a moje zázraky byly mnohé a rozmanité. Tišil jsem bouře. Léčil jsem tělesné nemoci. Dával jsem zrak slepým. Dokonce jsem oživil mrtvého. Svět však nikdy neuvěří tomu, že své zázraky považuji přinejmenším za druhořadé. Přišel jsem na svět, abych odhalil svého Pána, svého Otce, který je v Nebi. Kdokoliv ve mne věří kvůli mně samému, je nekonečně větší než ti, kteří ve mne věří jen pro mé zázraky. Ovšem, právě pro nedostatek víry jsem nechtěl konat zázraky v Nazaretu. Nemělo by to žádný smysl. Pro mne je každý zázrak projevením Boží Síly Světla. A není-li přijat správným způsobem, sytí pouze lidskou zvědavost; vůbec nepomáhá pozvednout lidské vědomí. Proto je naprosto nezbytné, aby Boží Síla Světla byla usměrňována Boží Výškou Moudrosti. Kdo však uvěří, že mám moc konat zázraky tváří v tvář všem nevěřícím, pochybovačům a zapřisáhlým ateistům? Běda, nikdo mi nerozumí. Nikdo ke mně nepřichází, aby naplnil mého Pána Jeho božským Způsobem.
(Ježíš zpívá.)
Nikdo ke mně nepřišel,
nikdo nepřišel a nikdo nepřijde.
Jen můj nejvyšší Milovaný přišel, jenom On.
Plakal jsem po Jeho úsměvu
a On po mé nesobecké lásce.
Bezesně ve mně nechává růst
Strom své Vize.
