Část III — Odchod mé maminky
Ty jsi důležitější
Moje maminka zemřela na strumu, na nádor v levé části krku. V Americe to není vážná nemoc, ale co jsme zmohli v chudé indické vesnici? Maminka trpěla tři dlouhé roky.Jedna událost je pro mne stále živá. Oba dva, tatínek i maminka byli nemocní a upoutaní na lůžko. Každý ležel ve zvláštním pokoji. Když přišel doktor, chtěla maminka, aby nejprve ošetřil tatínka a tatínek zase chtěl, aby byla ošetřena jako první maminka.
Maminka řekla doktorovi: „Jděte prosím a uzdravte ho. Na mně nezáleží.“
Tatínek ale řekl: „Když zemřu, nic se nestane. Mne nepotřebují a žena se postará o děti. Ale pokud zemře ona, celá rodina se zhroutí. Prosím vás, starejte se o ni.“
Oba řekli, že ten druhý je důležitější. Nakonec vyhrál tatínek a přikázal doktorovi, aby pečoval nejprve o maminku, protože její stav byl vážnější. Doktor byl skoro jako člen rodiny, velmi blízký člověk.
Maminku léčilo mnoho doktorů. U tatínka byl jeden nebo dva, ale u maminky se střídal jeden za druhým. Tatínek se dožil šedesáti dvou let, maminka ani nedosáhla padesáti let. Zemřela jen rok po tatínkovi. Je to důkaz hlubokého spojení jejich duší. Oba byli se mnou spřízněni v mé poslední inkarnaci.
