Maminka nemluví

V červnu 1991 jsem jel do International Falls na zvláštní obřad. Starosta Fort Francisu a International Falls, dvou měst na okraji mezi Amerikou a Kanadou, deklaroval vlakové spojení mezi nimi na „Sri Chinmoy Peace Train“. Byl zde také generální ředitel železnic. Bylo to naplnění mého snu z dětství, že půjdu ve stopách mého tatínka, který byl hlavním inspektorem železniční dráhy Assam-Bengal.

V den obřadu, v 5.30 ráno, za mnou přišli do hotelu tatínek s maminkou, bratr, dvě sestry a dva z mých přátel. Všichni jsou nyní ve světě duše. Můj tatínek byl velmi šťastný a hrdý. Společně jsme se těšili z radosti naplnění našich srdcí. Měli jsme spolu dlouhý rozhovor, ale maminka zůstala tichá. Když přijde tatínek, maminka nemluví. Je plná oddanosti, a tak ani neotevře svá ústa. Ovšem přijde-li jenom maminka samotná, potom povídá a povídá.

Jak šťastni jsme byli v ten den, pro vlaky v krvi života naší rodiny.