III.

Můj Přítel jogín A řekl: „Ó ano, Bůh byl se mnou nespokojen mnohokrát. Chce, abych propustil všechny své žáky. Chce, abych měl jenom toho za žáka, kdo je ke mně samá láska, samá oddanost a samá odevzdanost.“

Můj přítel jogín B řekl: „Bůh byl se mnou nespokojen mnohokrát. Říká, že jsem ke svým žákům neuvěřitelně povolný. Chce, abych jednal jako velitel.“

Můj Přítel jogín C řekl: „Dvakrát byl se mnou Bůh mimořádně nespokojen: jednou, když jsem řekl, že mí žáci jsou více než neužiteční, a jednou, když jsem řekl, že chci opustit zemi.“

Můj přítel jogín D řekl: „Bůh byl se mnou nejen v mnoha případech nespokojen, ale také mi bez milosti mnohokrát huboval. Říká, že jsem skutečný hlupák. V mé Lodi je mnoho neupřímných pasažérů. Loď je těžce naložená. Podle Boha je zde možnost, že se loď převrhne hřměním pochybností, drakem obav a sprchou strachu neupřímných pasažérů. Také říká, že ta trocha upřímných hledajících, kteří jsou na Lodi, bude mít bohužel stejný osud jako ti neužiteční pasažéři. Chce, abych ihned řekl neaspirujícím cestujícím, aby opustili mou Loď.“

Můj přítel jogín E řekl: „Velice je se mnou Bůh nespokojen, když u něj pláči, aby zrušil a odpustil následky špatných činů mých žáků. Také je se mnou značně nespokojen, když sám odnímám trest za špatné činy mých žáků. Jinak je se mnou Bůh celkem potěšen.“

Nyní se zeptali mí přátelé jogíni mne, zda byl se mnou někdy Bůh nespokojen nebo ne. Ještě než jsem si troufl otevřít ústa, Bůh otevřel Svá Ústa za mne.

„Všechen svůj čas využívám k tomu, abych na něj myslel. Nemám čas, abych s ním byl nespokojen.“

„Můj Pane, mohu něco říct?“

„Jistě. Ale musíš si být jistý, že na to mám stejný názor.“

„Ovšem. Můj Pane věčného Soucitu, Tvůj čas je nanejvýš vzácný. Můj Pane, děláš správnou věc. Ze Své nekonečné Štědrosti nemarníš Svůj čas ukazováním Své Tváře nespokojenosti mně, věčnému hříšníku.“

„Vidím, že jsi neposlechl Můj jasný požadavek. Tentokrát tě musím potrestat.“

„Ó Pane mého života, Ó Pane mé duše, Ó Pane mého cíle, Tvé nejpřísnější potrestání si vždy zasloužím. Pro spravedlivé potrestání se vždy modlím. Pro mne není nic sladšího, nic dražšího, nic důvěrnějšího, nic více osvětlujícího a naplňujícího než Tvé nejlaskavější potrestání.“

„Můj Synu, přál bych si, abych mohl být tak pozemsky chytrý a nebesky moudrý, jak jsi ty.“

„Můj Pane, nemusíš mít obavy. Splním Ti Tvé přání. Jen mi dovol dotknout se Tvých vždy-odpouštějících Nohou.“

„Dotýkej se Mých Nohou. Můžeš štípat Mé Nohy. Můžeš kousat Mé Nohy. Můžeš líbat Mé Nohy.“

„Můj Pane nebudu štípat Tvé Nohy. Nebudu kousat do Tvých Nohou. Nebudu líbat Tvé Nohy. Pohltím Tvé Nohy neustávajícího Soucitu.“

„Dobře. Pohltil jsi Mé Nohy. A co bude s tvým slibem? Kdy Mne učiníš tak chytrým a moudrým, jako jsi ty?“

„Můj Pane, právě nyní.“

Když jsem položil Nohy svého Pána na dech života mé duše, řekl jsem: „Amen.“