Je umělecká dovednost totéž, co schopnost ji projevit?

Sri Chinmoy: Mezi schopností tvořit a schopností to projevit je rozdíl. Pokud sestoupí Boží Milost, schopnost tvořit a schopnost projevit se stanou jedním. V tu chvíli se schopnost projevit stane určitým prodloužením schopnosti tvořit. Dejme tomu, že vystudujete vysokou školu. Když získáte doktorát, lidé od vás okamžitě očekávají, že budete schopni učit druhé. Avšak navzdory tomu, že máte titul, řekněme, že nebudete vůbec umět učit. Schopnost jít vysoko máte, ale schopnost projevit svou výšku nemáte. Když ale někteří lidé získají titul v nějakém konkrétním předmětu, tehdy mají schopnost učit druhé. V nich jde schopnost tvořit a schopnost projevit pospolu.

Řekněme, že dokonce i po získání titulu se stále chcete učit. Přestože postrádáte schopnost učit, pořád chcete jít výše. Dokonce i po získání doktorátu chodíte do knihovny a čtete stovky knih. Vašemu učení není konce. Protože se nezastavíte na určité hranici, pouhý váš pohyb se vyvine ve schopnost do určité míry projevovat. Je to jako řeka, která nepřichází k žádnému konci. Zatímco plyne, plyne a plyne, rozlévá vodu hned tím směrem a hned zase druhým; projevuje své vědomí. Je-li to rybník, vše se zastavilo. Je-li to nádrž, pohyb se zastavil. Pokud se to však stane řekou, ta stále plyne a projevuje se. Schopnost tvořit tedy může nakonec přerůst ve schopnost projevit, pokud člověk neustále tvoří a tvoří. I když někdo schopnost projevovat nemá od samotného začátku, je docela možné si tuto schopnost rozvinout.

Někteří duchovní Mistři, kteří realizovali Boha, nechtějí lidstvu pomoci. Setkání se světskými lidmi se k smrti děsí. Říkají: „Světští lidé jsou horší než zvířata. Když se s nimi budeme stýkat, všechny jejich zvířecí vlastnosti vstoupí do nás. Ze zvířecí říše jsme vystoupili s největšími obtížemi, tak proč se s nimi stýkat?“ Avšak někteří Mistři říkají: „Ne, my jsme silnější než zvířata, proto se s nimi můžeme stýkat, zkrotit je a přeměnit je.“ A někteří ze soucitu říkají: „Kdysi dávno jsme byli také jako oni. Jen proto, že jsme vystoupili ze zvířecí říše duchovním cvičením, máme nechat své mladší bratry na holičkách? Ne, pokusíme se jim pomoci. Pokud nás zastihne nevědomost, zatímco budeme svým bratrům a sestrám pomáhat, nevadí. Koneckonců, jestliže je starší bratr skutečně připraven dát svůj život, aby zachránil mladšího bratra, Bůh jím bude opravdově potěšen a řekne: ‚Dobře, protože ses pokoušel zachránit svého mladšího bratra, dám ti nový život.‘“