Netečnost

Když nedokážeme stále aspirovat se stejnou láskou, stejnou oddaností a stejným odevzdáním, pak sestoupíme na první příčku duchovního žebříku. Pokud jsme předtím vystoupali dost vysoko, níž, než na první příčku nesestoupíme, ale můžeme sejít na místo, ze kterého jsme vyšli. Na příčce, ze které jsme vyšli, jsme měli inspiraci. S aspirací jsme pak vystoupali o čtyři nebo pět příček žebříku nahoru z patnácti příček, které musíme zdolat. Pokud však nebudeme stoupat dál, pak nás přirozeně, jako zákon gravitace, stáhne síla nevědomosti dolů. Nemůžeme zůstat na jedné úrovni vědomí déle než jednu vteřinu — buď jdeme nahoru, nebo sestupujeme dolů. Díky aspiraci jdeme nahoru nebo kvůli nedostatku aspirace jdeme dolů. Nemůžeme zůstat ve vzduchu nehybní.