924. Přiznání dcery

Otče,
přiznávám svou nejistotu.
Nepožehnáš mi proto?

„Dcero, nejsem kněz,
proto nejsem oprávněný
přijmout tvou zpověď.
Ale požehnám tě za něco jiného.“

Otče,
přiznávám svou žárlivost.
Nepožehnáš mi proto?

„Dcero, nejsem kněz,
proto nejsem oprávněný
přijmout tvou zpověď.
Ale požehnám tě za něco jiného.“

Otče,
za co mě požehnáš?

"Dcero,
požehnám tě,
protože jsi
Mým vlastním hledajícím a bojujícím,
aspirujícím a rozvíjejícím se Já.“