Můžete říci něco o Věčnosti a Věčném životě?

Sri Chinmoy: Protože jsem duchovní člověk, mohu na základě svého vlastního vnitřního poznání říci, že duše neumírá. Víme, že jsme věční. Přišli jsme od Boha, jsme v Bohu, vrůstáme do Boha a chystáme se naplnit Boha. Život a smrt jsou jako dva pokoje; přejít od života ke smrti je jako vejít z jednoho pokoje do druhého. Teď jsem v obývacím pokoji. Tady s vámi mluvím, medituji s vámi, dívám se na vás. Zde se musím objevovat ve fyzickém těle; musím pracovat, být činný a dávat najevo svůj život. Potom je ještě jeden pokoj, moje ložnice. Tam odpočívám; spím. Tam nemusím nikomu prokazovat svoje bytí; jsem tam jenom sám pro sebe.

Přicházíme z Nekonečného života, z Božského života. Tento Nekonečný život tráví na zemi jen krátký čas, řekněme padesát nebo šedesát let. Po tuto dobu máme v sobě pozemsky spoutaný život. Uvnitř tohoto pozemsky spoutaného života je však Život neomezený. Po nějaké době tento Život znovu prochází pět, deset, patnáct nebo dvacet let chodbou smrti. Když vcházíme do této chodby, duše opouští tělo ke krátkému nebo delšímu odpočinku a vrací se do krajiny duše. Pokud byl ten člověk duchovní, jeho duše zde znovu získá Věčný život, Božský život, který existoval před zrozením, který existuje mezi zrozením a smrtí, který existuje ve smrti a který zároveň smrt přesahuje.

Během svého pozemského života se můžeme přenést do říše Věčného života pomocí své aspirace a meditace. Avšak jenom tím, že do nekonečného Života vstoupíme, jej nebudeme vlastnit; musíme do něj vědomě vrůst. Vstoupíme-li do života meditace, musíme se nakonec stát její nedílnou součástí. A když jsme schopni meditovat dvacet čtyři hodin denně, tehdy neustále vdechujeme nekončící Život. Ve svém vnitřním vědomí jsme se ztotožnili s duší. Žijeme-li v duši, neexistuje nic takového jako smrt. Existuje jen neustálý vývoj našeho vědomí, našeho aspirujícího života. Žijeme-li však v těle, je tu smrt neustále. Jakmile do naší mysli vstoupí strach, ihned umíráme. Jen co přijdou nějaké negativní síly, umíráme. Kolikrát za den takto umíráme! Strach, pochybnost a úzkost neustále zabíjejí naše vnitřní bytí.