Jak si s námi budeš udržovat kontakt poté, co opustíš tělo?

Sri Chinmoy: Budu mít speciální telefon s telefonními operátory. Jeden existuje. Dovolte mi, abych vám pověděl velmi okouzlující příhodu. V Indii kolem roku 1951 jsem seděl vedle mého přítele Jyotishe před domem. Jyotish mi byl velmi drahý, takže to, co jsem udělal, bylo jen pro něj. Chtěl získat nějaké zprávy od své matky, která zemřela před sedmi nebo osmi lety.

Řekl jsem: „Podívej se, já použiji svůj telefon. Teď od tebe předám zprávu tvé matce. Potom až od ní dostanu zprávu, tak ta k tobě přijde přímo jako odpověď. Zeptám se tvé matky tvým jménem, ale odpověď dostaneš ty.“ Zeptal jsem se tři otázky. Odpovědi přišly a on je přijal a byl hluboce dojat. Nejprve jsem poslal jeho duši a pak svou duši k duši jeho matky. Pak měli rozhovor a odtamtud dostal zprávy.

Když Jyotishovi bylo asi dvacet pět let, pět žen se do něj zamilovalo, ale on se s žádnou z nich nikdy neoženil. Vzhledem k jejich předchozí karmě všechny zahynuly při lodním neštěstí. On byl v době nehody v Barmě. A tak těchto pět žen bylo také ve světě duší s jeho matkou.

Když jsem mu řekl, že bych mohl přinést také zprávy od jeho přítelkyň, řekl: „Jak víš, kdo jsou, když jsem ti neřekl jejich jména?“ Řekl jsem mu: „Vstoupím do tvé duše a jejich jména ti přinesu. Nyní v tichosti uvnitř zopakuj jména těch dívek. Každé dám otázku a ty dostaneš odpověď.“ Byl tak chytrý; myslel si, že by mě mohl oklamat. U tří myslel na skutečná jména, ale u dalších dvou myslel na naprosto falešná jména. Už jsem se chystal říct tato falešná jména, když v té chvíli se přede mě postavila jeho duše a řekla mi pravdu. Jeho duše mě zachránila. Řekl jsem: „Ach, ty se mě snažíš u posledních dvou jmen oklamat!“ A on padl na zem k mým nohám.

Pak začaly v ášramu klepy. Odkud kam jsme ten den sestoupili! Druhý den Jyotish tuto příhodu pověděl svému blízkému příteli a zeptal se ho: „Věříš tomu?“ Přítel řekl: „Možná, že jste byli opilí. On je vždy opilý. Pouze opilci můžou dělat takové věci! To, že zná vše o svých přátelích, jaký to má přínos?“ Vnitřně tomu jeho přítel věřil, ale navenek předstíral, že ne.

Když zemřel jeden z mých žáků, řekl jsem jeho malému synovci, že bychom si mohli promluvit s jeho strýcem ve světě duší stejně jako na telefonu. Myslel jsem, že pro ně něco málo udělám, ale má vnitřní bytost mě varovala, že bych ho mohl vyděsit, hrozně vyděsit, a to by mohlo způsobit problémy, takže jsem to neudělal.