Jsi duchovní²⁴

Jsi duchovní. To znamená, že máš jen málo tužeb, velmi, velmi málo tužeb. Jednoho dne se dostaneš do bodu, kdy budeš mít jen jedinou touhu: Boha. Realizace Boha bude tvou jedinou touhou. Zůstane ti jen jediná touha, a ta bude naplněna Bohem samotným s nejhlubší Láskou, Radostí a Pýchou.

Jsi duchovní. To znamená, že jsi upřímný. Existují dva druhy upřímnosti. Jedním je lidská upřímnost, upřímnost mysli. Druhým je božská upřímnost, upřímnost srdce. Lidská upřímnost, o které mluvíš, pochází z nejrozvinutějšího člena tvé lidské rodiny, z mysli. Mysl ti říká, co je upřímnost, co je neupřímnost. Mysl tě inspiruje nebo ti nařizuje, abys říkal správnou věc, upřímnou věc. Existuje ale něco, čemu se říká upřímnost srdce. Upřímnost srdce je jiná. Upřímnost srdce je sjednocením s Vůlí Nejvyššího. Mysl je někdy upřímná, ale pouze tehdy, když může mít z upřímnosti nějaký užitek nebo prospěch. Někdy je upřímná, protože cítí vnitřní nutkání, cítí vnitřní povinnost. V upřímnosti srdce, která je sjednocením s Vůlí Nejvyššího, je však zvláštní vnitřní účel, který lidská mysl nemůže pochopit. Pokud jsi duchovní, budeš nakonec připraven sjednotit svou vůli s Vůlí Nejvyššího. To je druh upřímnosti, o který usiluješ.

Jsi duchovní. To znamená, že jsi pokorný. Pokora zde znamená přijmout břemeno světa podle svých vlastních schopností. Bůh je Pokorou samou. Přijal celou tíhu světa za svůj vlastní osud. I ty tedy přijmi to tíživé kolem sebe podle svých omezených schopností. Jsi jako strom. Strom nese listy, květy, plody, a tak dále. I ty můžeš nést na svých bedrech to tíživé ve světě kolem. To je tvá pokora.

Jsi duchovní. To znamená, že jsi jistý. Jistota znamená, že v sobě cítíš živoucí Přítomnost Boha a že cítíš svou živoucí přítomnost v Bohu. Říkáš si také, že ty jsi pro Boha a že Bůh je pro tebe. Když si říkáš, že Bůh je pro tebe a ty jsi pro Boha, a když cítíš svou přítomnost v Bohu a Boží Přítomnost v sobě, to je tvá jistota.

Jsi duchovní. To znamená, že jsi čistý. O jaký druh čistoty usiluješ? Usiluješ o čistotu, která uspokojí Boha a udrží Jej ve tvém srdci, tvé mysli, tvém vitálnu a tvém těle. Když se Bůh nastěhuje do komnaty tvého těla, vitálna, mysli a srdce, veškerá nečistota tě opustí. Jedině pokud dokážeš cítit, že v tobě žije Bůh, můžeš si vyvinout skutečnou čistotu.

Jsi duchovní. To znamená, že jsi božský. Tvá Božskost ti nejprve řekne, že mezi tebou a Bohem není žádná neprostupná zeď. Jsi přímo před Bohem a Bůh je přímo před tebou. Tvá Božskost tě nechá pocítit, že na sebe hledí dva Bohové a povídají si. Nakonec ale s Bohem, který je nyní před tebou, splyneš. Budeš vědět, že je jen jediný Bůh a že celý svět je Jeho obrazem. Pak přijde čas, kdy tě Bůh požádá, abys hrál Jeho roli. Nechá tě pocítit, že ty jsi Bohem a On je tvým obrazem. Pak se schová a bude hrát roli vesmíru, zatímco ty budeš hrát roli Boha. On se stane stvořením a ty se staneš Stvořitelem. Ty jsi stvořením Boha v souladu s Jeho Vizí, Posláním a Potřebou. Jestliže ale Bůh bude s tvou duchovností zcela spokojen, pak řekne: „Můj synu, obracím hru. Já se stanu stvořením a ty se staneš Stvořitelem.“ Takto se neoddělitelně sjednotíš se Zdrojem, který tě počal a stvořil.