Bráhmin a stará žena³

Jednoho dne si šel bráhmin vysoké třídy (člověk z hinduistické kasty kněžích) zaplavat do Gangy. Tento muž také zastával váženou funkci soudce kalkatského Nejvyššího soudu. Byl významným učencem a panditem. Jmenoval se Sri Durudas Banudží. Toho dne měl jít k soudu a meškal. Nemohl proto strávit obvyklým koupáním v Ganze tolik času. Rychle se namočil a byl už na cestě domů, když tu znenadání zaslechl někoho volat: „Haló, haló, můžete na chvíli?“ Byla to starší žena. „Ano,“ odpověděl Bráhmin.

„Můj domácí kněz dnes nemohl přijít,“ říkala mu žena: „a není nikoho, kdo by vedl naše denní domácí modlitby. Moje denní domácí modlitby nemohou být vykonány bez bráhmina. A vy jste bráhmin; prokážete mi tu laskavost? Přijdete a povedete modlitby? Naše domácí božstvo by nebylo spokojeno, kdybychom je dnes neuctili. Pojďte prosím.“ Bráhmin řekl staré ženě: „Dobrá, půjdu.“ A následoval ji do jejího domu.

Byl to vzdělaný, významný učenec, který znal sanskrt a písma daleko lépe než bráhmin, který obvykle vedl její modlitby. Udělal všechno. Trvalo mu to déle než hodinu. Když skončil, dáma mu řekla: „Chci se vám odměnit. Ráda bych vám za obřad něco dala. Zaplatím váš poplatek a byla bych ráda, kdybyste si vzal pár kokosových ořechů a banánů.“

„Ne,“ řekl bráhmin: „nemohu si nic vzít.“

„Prosím, musíte si to vzít,“ trvala na svém stará žena. „Prokázal jste mi laskavost. Přijměte prosím za své modlitby peníze a ovoce.“

Bráhmin však řekl: „Ne, to nemohu udělat. Jsem rád, že jsem vám mohl pomoci, ale poplatek přijmout nemohu.“ Potom spěšně odešel.

Ta žena nevěděla, kdo to byl, a on jí neřekl, jak důležitou pozici zastává. Ačkoliv zastával tak vysokou funkci, přesto považoval svou povinnost vůči ostatním lidem za to nejdůležitější.