Netaji Subhas Chandra Bose a vůdce lupičů1

Byl jednou jeden velký vlastenec, který si získal srdce všech obyvatel Indie, obzvláště Bengálců. Byl znám jako vůdce velkých vůdců. Když byl ve škole, byl výtečným studentem. Vždy měl zalíbení pro duchovní lidi. Kdykoli mohl, pomáhal chudým, nemocným a potřebným.

Jednou, když byl mladý, rozšířila se v Kalkatě cholera a bohatí lidé město opustili. Když epidemie vypukla, nebyly pro chudé žádné léčebné prostředky, a tak chodil do nejchudší části města a ošetřoval nemocné.

V této části města bylo hodně lupičů. Zastrašovali ho a říkali mu: „Nechoďte sem a nerušte nás. Nechceme vás. Vy jste vzdělaný a pocházíte z bohaté rodiny, zatímco my jsme chudí a nevědomí. Nechte nás na pokoji.“ On jim nebojácně odpovídal: „Dělejte si, co chcete. Pokud mě chcete zabít, zabijte mě. Přišel jsem na svět, abych pomáhal chudým a nemocným. Budu dál přinášet peníze a jídlo a budu se snažit pomoci, jak jen dovedu.“

Jednoho dne jediný syn vůdce lupičů onemocněl cholerou. Mladík tedy přišel do jeho domu a postaral se o jeho syna, dal mu najíst a dal mu léky. Vůdce lupičů byl hluboce dojat. „Zastrašoval jsem vás a varoval, abyste sem nechodil, a přesto jste přišel pomoci mému synovi. Jste statečný muž.“

„Není to otázka statečnosti,“ odpověděl mladík. „Je to otázka potřeby. Já vidím Boha v každém. Když někoho vidím trpět, cítím, že je mou povinností mu pomoci. Člověk musí pomoci bratru, který je v nouzi.“

Vůdce lupičů se mladíkovi poklonil a řekl: „Vy nejste lidský. Vy jste božský.“

Tímto jedinečným vůdcem a vlastencem nebyl nikdo jiný než Netadži Subhas Čandra Bose.

Samotné zmínění jeho jména přináší skutečně božské emoce do vědomí Indie.


  1. GIM 60. 15. ledna 1979