Mít sladkou rodinu1

Jakmile se jednou nepodmíněně odevzdáte Boží Vůli a chcete vstoupit do Hry Božího Projevení, Lily, pak už není cesty zpět. Plavu v moři utrpení a slz. Každý duchovní Mistr zpívá ve stejném duchu. Neexistuje duchovní Mistr, který nemilosrdně netrpí v rukou lidstva. Neexistuje jediný Mistr, který by kvůli lidstvu netrpěl, takže ani já nemohu být výjimkou. Na druhou stranu vy trpíte, já trpím, my všichni trpíme. Neexistuje jediný člověk, ať realizovaný, nebo nerealizovaný, který netrpí.

Mnohokrát, mnohokrát, mnohokrát jsem říkal Nejvyššímu: „Realizovat Tě je úkol hodný Herkula.“ Realizovat Boha trvá nesčetně inkarnací. Realizace Boha není jako pití vody. Nedostaneme ji na požádání. Ne, nedostaneme ji za levnou cenu. Vyžaduje mnoho, mnoho inkarnací, vnitřní přípravy, vnější přípravy a obrovský plamen aspirace. Ale vždycky existuje naděje. Naděje samotného Boha udržuje Vesmír naživu. Když ztratí naději On, Hra skončí.

Jsem tady s vámi. Náš svět je velmi malý. Ale na druhou stranu, mám celý svět. Když přijde duchovní Mistr na tento svět, dostane několik set nebo několik tisíc žáků. Ale ve vnitřním světě musí pracovat pro celé lidstvo. Navenek se musí starat o několik set nebo několik tisíc, ale jeho vnitřní příslib Bohu je, že bude pracovat pro celý svět.

Když se nanejvýš upřímně modlíte a velmi dobře meditujete, musíte si uvědomit, že vaše modlitby a meditace vstupují do duše a srdce vesmíru. Tak pomáháte, pomáháte a pomáháte těm, kteří pláčou po světle, lásce a blaženosti Boha.

Na naší cestě je vnější projevení velmi krásné a silné. Projevujeme všude možně. Ale vnitřní projevení je jednota, jednota, jednota s Vůlí Boha. V každém okamžiku musíme Bohu nabízet svou lásku, oddanost a odevzdanost. V každém okamžiku mu musíme nabízet svou milující, radostnou a sebedávající poslušnost. Pokud opomeneme Bohu tyto věci nabízet, co chudák Bůh nadělá? Potřebuje nás ke Svému Projevení, my potřebujeme Jeho ke své realizaci. Když nejsem dobrým nástrojem já, vybere si tebe. A když ty nejsi dobrým nástrojem, vybere si někoho jiného. Stejně tak platí, že když jsem Jeho dobrým nástrojem, musím pokračovat v Jeho Misi, dokud On bude chtít.

Duchovní Mistr přichází na svět, aby urychlil evoluci lidstva. K tomu potřebuje neustálou, neustálou, neustálou spolupráci lidstva. Duchovní život je jednosměrná ulice, ale my jsme na to zapomněli nebo schválně zapomínáme a děláme z něj ulici obousměrnou. A co se stane, je-li opravdu jednosměrná? Pokud se snažíme udělat z ní obousměrnou ulici a otáčet se, jednoduše dojde ke srážce, srážce a ničemu jinému.

Mnoho žáků začalo velmi dobře, s největší upřímností. Není jediného žáka, který by se připojil k cestě ze zvědavosti. Každičký se připojil s největší upřímností, podle svých schopností. Po letech u některých upřímnost zmizela, zmizela horlivost, zmizela ochota. Tímto způsobem se někteří stali shovívavými k vlastnímu neduchovnímu životu.

Pocházím z velmi nevýznamné vesnice, menší než nejmenší. Shakpura je dokonce menší než Briarwood. Podívejte na Sílu Božího Zázraku! Odtamtud pocházím! Pak jsem ztratil své nejdražší — matku a otce. Ale všechno se stalo podle Plánu Boha a já jsem vstoupil do duchovní komunity. Máte štěstí. Někteří z vás přivedli na cestu své děti. Na druhou stranu někteří z vás ve mně něco viděli a ucítili jste, že bych mohl hrát roli vašich rodičů. Pokusil jsem se o to nejlepší a vy jste se také pokusili o to nejlepší.

V mém případě mě a celou naši rodinu přivedl na cestu můj nejstarší bratr. Srdce a duše naší matky byly zcela pro duchovní život, ale ona měla zájem o vyšší vzdělání svých dětí. Poté, co si Bůh vzal mé rodiče, si celá rodina zvolila duchovní život s duchovním Mistrem.

Na druhou stranu je vždy důležitým činitelem rychlost, rychlost, rychlost. Byl jsem v rodině nejmladší, ale běžel jsem velmi rychle. Když si vzpomenu na svého nejstaršího bratra, v počtu hodin modliteb a meditací a množství času stráveného duchovním životem mě zdaleka, zdaleka předčil. Dlouho před tím, než jsem přišel do Ášramu, strávil mnoho, mnoho hodin modlitbou a meditací. Na druhou stranu všichni mí bratři byli ve svých dřívějších inkarnacích pod vedením duchovních Mistrů nejvyššího řádu. Někteří byli žáky Ježíše Krista, někteří Šrí Rámakrišny, jeden Sri Čajtanji a někteří přímými, přímými žáky Sri Rámačandry.

Jednoho dne, až realizujete Boha, což byste měli, musíte a dokážete, budete moci celému světu říci, že jste kdysi byli také mými přímými žáky. Budete se také moci pyšnit, že jste byli se mnou, byli jste mými současníky, byli jste mými žáky.

Co se týče mých žáků, měl jsem miliony strastí a miliony neúspěchů, vnitřních neúspěchů. Ale Ten, kdo mě stvořil, Ten, kdo stvořil vás, nebude neúspěšný navěky. Kdyby to tak bylo, Bůh by tento svět nestvořil, nikdy. V blízké nebo vzdálené budoucnosti nebo v jedné z vašich budoucích inkarnací realizujete Boha. V tu dobu budu v Nebi. Bůh je ke mně velmi, velmi laskavý. Toto je určitě moje poslední inkarnace. Z Nebe se na vás budu dívat, pomáhat vám a ve vás a vaším prostřednictvím naplňovat svou vizi.

Má poslední a jediná prosba k vám je: vždy myslete na to, že duchovnost je jednosměrná ulice, ne obousměrná. Můžete jít pomalu v dobách, kdy jste unavení, ale neotáčejte se, nevracejte se. Prosím, pamatujte si, že to je jednosměrná ulice.

Doufám, že jednoho dne budete těmi, kdo promění mé utrpení v oceán blaženosti. Přišli jste na svět, abyste mě projevili, ale k tomuto projevení může dojít jedině silou jednoty, jednoty, jednoty s mou vůlí. Musíte překonat a překonat a překonat všechny překážky, fyzické, vitální, mentální, psychické a duchovní — všechny, všechny, všechny. Musíte překonat veškeré pozemské překážky. Musíte porazit všechny síly, které vám stojí v cestě. Všichni nepřátelé jsou uvnitř nás, ne okolo nás. Přichází v podobě pochyb, podezření, neposlušnosti, strachu, žárlivosti a nejistoty. Tito vnitřní nepřátelé jsou překážkami na naší cestě.

Nevzdal jsem se a prosím vás, abyste se ani vy nevzdávali. Pokračujme. Nechť mám i nadále víru ve vás všechny, a to samé očekávám i od vás. Mějme víru v sebe navzájem. Dám vám to, co Nejvyšší ve mně chce, abych vám dal. Vy zase dáte mě, co Nejvyšší ve vás chce, abyste mi dali. Chce, abych vám dal svůj soucit, lásku, náklonnost, božskou sladkost, laskavost a neustálý zájem učinit vás šťastnými. Zároveň očekává, že vy mi dáte svou neustálou připravenost, ochotu a horlivost v podobě lásky, oddanosti, odevzdanosti a neustálé radostné poslušnosti.

Co mám dát, rozhodně, rozhodně, rozhodně budu dávat, tak jako dávám teď. Co máte dát vy, někteří z vás dají a pak se stáhnou. Jeden den dáte a potom měsíce a měsíce odpočíváte, vezmete si prázdniny. Ale já doufám, že můžeme mít dobrou rodinu. Abychom měli sladkou rodinu, musí otec dávat to, co dát má, a děti musí dát to, co mají dát ony. Proměňme tuto rodinu ve velmi sladkou, velmi osvěcující, velmi naplňující a velmi uspokojující rodinu.

Zapomeňme na mučivé bolesti, úplně zapomeňme. Jednoduše se staňme sladkostí, mírem, světlem a blažeností.


  1. LEN 10. Sri Chinmoy měl následující promluvu 20. června 1998, večer před Dnem otců, v P.S. 117 na Jamaice v New Yorku