Můj Pane, tentokrát Ti položím otázku...

„Můj Pane, tentokrát Ti položím otázku, přestože určitě a neomylně znám odpověď.“

„Dobře, Mé dítě, ale Já jsem dychtivý znát tvou otázku i tvou odpověď.“

„Má otázka zní, je Ti někdy špatně tak jako mně?
Má okamžitá odpověď zní, Tobě se nikdy špatně nedělá.“

„Mé nanejvýš bláhové dítě, naprosto se mýlíš.
Dělá se Mi špatně, čas od času.“

„Tobě se dělá špatně!
Neříkej mi temnou lež.
Proboha — proč se Ti dělá špatně?“

„Mé dítě, dělá se Mi špatně, když Mi vyhrožuješ, že pro Mne už více nebudeš na zemi pracovat.
Dělá se mi špatně, když chceš v nepravý čas opustit Mou kosmickou hru.
Dělá se Mi špatně, když neříkáš světu, že ty a Já se navzájem zoufale potřebujeme.
Dělá se Mi špatně v okamžiku, kdy Mi tvá hrubá a nemožná ústa říkají, že si Mne nezasloužíš.“