Můj Pane, dnes ráno mi můj přítel řekl...

„Můj Pane, dnes ráno mi můj přítel řekl, že jsem hlupák.
Proto Tě prý potřebuji.
On je moudrý člověk.
Proto Tě nepotřebuje.“

„Jaká byla tvá odpověď, jaká byla tvá reakce, Mé dítě?“

„Můj Pane, prostě jsem mlčel.“

„Mé dítě, jsi vskutku hlupák.
Snadno jsi mu mohl říci, že i Já, Bůh, mohu žít bez něj.
Dále jsi mu mohl říci: ’Podívej, můj moudrý příteli, pokud někdy budeš Boha potřebovat, budeš muset přitáhnout mého Boha dolů sám — nemožný úkol.
V případě, že tě Bůh bude chtít vyzvednout vzhůru, já, tvůj přítel, syn Boha, tě budu tlačit zespoda, a Bůh tě bude táhnout seshora — úkol dříve hotový než vyřčený.’

Nyní, co se tebe týká, Mé dítě, proč neřekneš svému příteli a světu, že Mne potřebuješ právě proto, že jsem tě Já potřeboval jako první?
Chceš se Mnou žít přesně proto, že jsem Já chtěl žít s tebou jako první.“