Můj Pane, jsem si jist, že jsi nyní unaven...

„Můj Pane, jsem si jist, že jsi nyní unaven.
Jsi už unaven mými ustavičnými otázkami, jsi už unaven naším maratonským rozhovorem, jsi už unaven mou nekonečnou hloupostí.“

„Mé dítě, získávám radost jen tehdy, když se Mnou mluvíš.
Má Radost je Odpočinkem, vždy občerstvujícím a vždy naplňujícím.“

„Můj Pane, já jsem chytrák.
Jen jsem dělal skromného a zdvořilého.
Jsem to ve skutečnosti já, kdo je unavený.“

„Ach, tak je to, Mé dítě.
Pak tedy spi.
Budeš spát uvnitř Hlubiny Mého Života, uvnitř Dechu Mé Duše, uvnitř Záře Mé Vize, uvnitř Proudu Mé Skutečnosti.
Spi, Mé dítě, spi.“