Moje adoptovaná babička

V té době byly ke mně velmi laskavé starší ženy. Jedna stará paní z Bronxu se stala mou babičkou. Chtěla jet do Indie. Přišla žádat o vízum a tam mne spatřila. Potom přišla na konzulát ještě mnohokrát. Nosila mi jogurty. Jednou nebo dvakrát mi vyhubovala, protože jsem nejedl její jídlo. Byla malá, ale vždy když mne viděla, popadla mne kolem ramen. Dvakrát nebo třikrát mne k sobě pozvala domů do Bronxu na jídlo. Tehdy jí bylo kolem sedmdesáti let. Jedla maso, ryby, a tak podobně. Řekl jsem: „Nemohu jíst tyto věci“, a proto měla pro mne vždy nějaký jogurt.

Co se s ní potom stalo? Kam šla? Odešla z mého života.