Dva revolvery

Na večer 15. srpna 1964 mě pozval můj duchovní bratr a žák, Joseph Heil, do svého domu na meditaci při příležitosti narozenin Sri Aurobinda. Byla tam také ještě jedna žákyně, Dr. Masha Karryová, dermatoložka, která k nám chovala velkou náklonnost. Měli jsme hlubokou meditaci a dlouhou, vážnou rozpravu, která skončila až o půl třetí ráno. Protože jsem ještě New York neznal, doprovodila mne Dr. Karryová ke vchodu do metra na 59. ulici. Opustila mne, když jsem byl ještě nahoře na ulici.

Jakmile jsem sestoupil po schodech dolů, spatřil jsem dva muže, zuřivě mířící svými revolvery na náčelníka stanice, který jim byl nucen odevzdat všechny peníze, lístky i tokeny. Na jejich hrozivý povel jim všechno musel nasypat do plátěného pytle. Potom oba násilníci opustili scénu. Celá ta událost trvala jen pár sekund. Byl jsem naprosto omráčen a otřesen. Připadlo mi, že od chvíle, kdy jsem spatřil ty revolvery, vyšlo samo od sebe z mých úst nejméně tisíckrát Boží jméno.

Jedinými očitými svědky byla jedna paní ve věku kolem sedmdesáti let, jeden Afroameričan a já. Žena propukla v pláč s šílenými vzlyky, ale muž měl nervy z ocele. Náčelník stanice, potupený a pln zuřivosti, volal ihned policii a žádal nás, abychom svědčili jako očití svědkové. Řekl jsem mu, že jsem plně připraven tak učinit.

Afroameričan řekl náčelníkovi stanice: „Proč nás chcete dostat do obtíží? Nechceme se potýkat s takovými problémy v takovou dobu!“

„Jděte si tedy po svých,“ odsekl náčelník.

Potom se mě ten Afroameričan zeptal, jestli jsem Ind, a když jsem přisvědčil, jednoduše mne prostrčil dveřmi, které vedly dolů na nástupiště. Turniket jsme nemohli použít, protože všechny tokeny byly ukradeny při přepadení. Stará žena nás přes své sympatie k náčelníkovi následovala. Starý muž mě vstrčil do vlaku a začal mě kárat: „Vy Indové jste tak naivní. Pomoci tomu náčelníkovi v tuto hodinu by znamenalo říkat si o problémy. Policie vás bude obtěžovat a odveze na policejní stanici. Tak to chodí, protože policie nemá svá stanoviště ve stanicích. Buďte moudrý a nebuďte naivní. Moudrost je důležitější než pouhá upřímnost.“

Ačkoli jsem s jeho filozofií tak docela nesouhlasil, byl jsem hluboce pohnut jeho upřímným zájmem o moji bezpečnost.

Creative Commons License
Na toto dílo se vztahuje licence Creative Commons s atributy: "Uveďte autora", "Neužívejte komerčně" a "Neměňte obsah".

Sri Chinmoy, Moje konzulární léta.Poprvé vydáno nakladatelstvím Madal Bal v roce 1998.

Toto je 1151st. kniha, kterou Sri Chinmoy napsal od svého příchodu na západ v roce 1964.

Poznámka:

Zveřejňujete-li na jiných stránkách zkopírovaný text, doplňte prosím následující informace o licenčních podmínkách:


Sri Chinmoy
Z knihy Moje konzulární léta, dostupné pro zveřejnění podle "Creative Commons license"

Close »