Přednes mých básní v přepychové restauraci

Jednoho dne přišel na konzulát starý ruský džentlmen s otázkou, zda známe nějaké indické básníky. Stal se básníkem a chtěl diskutovat o některých literárních otázkách. Moji kolegové věděli, že píši básně, a proto mně ho představili. Stali jsme se přáteli.

Ten džentlmen se jmenoval Gruber. Jednou mě pozval k přednesu mých básní v jedné restauraci na Manhattanu. Ta restaurace se jmenovala Cavanti. Byla to velmi přepychová restaurace, ale její návštěvníci se chovali značně nebožským způsobem. Pili a pili. Zatímco pili, my jsme měli přednést své básně.

Pan Gruber přednesl několik svých básní a potom mi řekl, abych vstal a něco přednesl. Přečetl jsem dvě nebo tři mé básně a potom jsem řekl: „Jdu odtud! Nezůstanu tady.“

To byla moje první a poslední zkušenost s čtením básní v restauraci. Bylo tam takový hluk! Občas vstali dva nebo tři básníci současně. Byli připraveni přednést své básně ve stejný okamžik.

Creative Commons License
Na toto dílo se vztahuje licence Creative Commons s atributy: "Uveďte autora", "Neužívejte komerčně" a "Neměňte obsah".

Sri Chinmoy, Moje konzulární léta.Poprvé vydáno nakladatelstvím Madal Bal v roce 1998.

Toto je 1151st. kniha, kterou Sri Chinmoy napsal od svého příchodu na západ v roce 1964.

Poznámka:

Zveřejňujete-li na jiných stránkách zkopírovaný text, doplňte prosím následující informace o licenčních podmínkách:


Sri Chinmoy
Z knihy Moje konzulární léta, dostupné pro zveřejnění podle "Creative Commons license"

Close »