Vyžaduje meditace půst nebo je v pořádku meditovat po jídle?

Sri Chinmoy: Chcete-li mít hlubokou meditaci, nejvyšší meditaci, neměli byste se snažit meditovat hned po velkém jídle. Máme v těle tisíce jemných nervů, duchovních nervů. Tyto nervy po velkém jídle ztěžknou a nedovolí nám vstoupit do nejvyššího stavu meditace. Vždy se proto doporučuje meditovat s prázdným žaludkem. Chcete-li, aby vaše meditace byla co nejúspěšnější, měli byste po jídle počkat alespoň hodinu a půl nebo dvě hodiny. Ale na druhou stranu, pokud vás opravdu trápí hlad, když usedáte k meditaci, vaše meditace nebude uspokojivá. Hlad vás bude neustále obtěžovat jako opice. V takovém případě je vhodné vypít před meditací sklenici mléka nebo džusu. To vaši meditaci nepokazí.

A jestliže jste pořádně meditovali půl hodiny nebo hodinu, vyčkejte alespoň patnáct minut nebo půl hodiny, než budete jíst, protože je potřeba, aby se výsledek meditace vstřebal, než vstoupíte do světa jídla. Během této půlhodiny se můžete procházet nebo si číst, chcete-li. Můžete si dát trošku mléka, polévky nebo džusu, ale nejezte okamžitě celé jídlo. Chcete-li si vybrat mezi meditací před jídlem a po jídle, vždy hledajícímu doporučuji, aby meditoval před jídlem. Meditujte přibližně půl hodiny, pak buďte patnáct minut v klidu a poté se najezte. Tímto způsobem dojde ke vstřebání výsledku meditace. Jestliže však budete chtít meditovat po jídle, dokonce i když si uděláte hodinu a půl pauzu, může se stát, že letargické vědomí bude stát v cestě vaší nejvyšší meditace.

Avšak půst, tak jak tento termín používáte vy, není k realizaci Boha nutný. Buddha tento způsob vyzkoušel. Přijal asketický život, ale zjistil, že to nikam nevedlo, a tak přijal střední cestu. S pomocí půstu se můžeme do určité míry pročistit. Jednou týdně nebo jednou za měsíc se můžeme postit, abychom svou existenci pročistili od vnější agrese a nenasytnosti. Avšak každodenním hladověním se přiblížíme spíše smrti než Bohu, který je veškerým Životem. Půst není odpovědí. Odpovědí je neustálá, oduševnělá meditace, upřímná láska k Bohu a bezvýhradné odevzdání se Bohu.