Jak poznáme, jestli meditujeme dobře, nebo ne?

Sri Chinmoy:To, zda máme dobrou meditaci, nebo ne, můžeme snadno poznat už podle toho, jak se cítíme, jak vnímáme a jak přemýšlíme. Pokud hned po meditaci soucítíme se světem, víme, že naše meditace byla dobrá. Když svět vidíme milujícím způsobem i přes jeho nedokonalosti, pokud svět dokážeme milovat, i když vidíme jeho četné nedokonalosti, byla naše meditace dobrá. A pokud máme hned po meditaci dynamický pocit, pokud cítíme, že jsme přišli na svět, abychom něco udělali, něčím se stali, značí to, že jsme měli dobrou meditaci. Tento pocit, že musíme něco udělat, neznamená, že podporujeme své lidské ambice. Ne! V okamžiku, kdy se pokusíme sytit ambice, ovinou nás jako had. Přišli jsme na svět dělat to, co Bůh chce, abychom dělali. Přišli jsme na svět stát se tím, čím Bůh chce, abychom se stali. Co Bůh chce, abychom dělali — vrostli do samotného Jeho obrazu. Čím Bůh chce, abychom se stali — Jeho oddaným nástrojem. Pokud během meditace získáme pocit, že Bůh chce, abychom vrostli do samotného Jeho obrazu, chce, abychom byli Jeho zasvěceným nástrojem, a pokud tento pocit po meditaci převedeme v čin, tehdy si můžeme být jisti, že meditujeme dobře.

Nicméně nejsnazší způsob, jak poznat, zda jsme měli dobrou meditaci, je cítit, zda z nitra na povrch vychází Mír, Světlo, Láska a Blaženost. Pokaždé, kdy na povrch vyjde Světlo nebo na povrch vyjde Láska nebo Mír nebo Blaženost, celé tělo bude touto božskou vlastností přeplněné. Když něco takového zažijeme, víme, že jsme měli velice dobrou meditaci. Pokaždé, kdy božské vlastnosti vyjdou na povrch, budeme cítit, že se rozpomínáme na zapomenutý příběh. Jen s pomocí meditace si dokážeme vzpomenout na svůj zapomenutý příběh. Tento příběh napsal sám hledající, hledající uvnitř nás. Nenapsal ho nikdo jiný. Je to náš vlastní výtvor, na který jsme ale zapomněli, a meditace ho oživuje. Když si na příběh vzpomeneme, máme obrovskou radost, že jsme stvořili takový krásný příběh a že tento příběh je příběhem našeho života.