Lpění versus nelpění ¹⁴

Od těla získáváme poselství lpění.
Od duše získáváme poselství nelpění.

Tělo je omezené; proto nás chce svazovat a omezovat. Chce svazovat a omezovat naši vnější schopnost a vnitřní možnost.

Duše je ve své možnosti a schopnosti neomezená a nekonečná. Proto nás chce zbavit pout nevědomosti a osvobodit nás z noci spoutání.

Co je to lpění?
Lpění je tanec našeho vnějšího potěšení.

Co je to nelpění?
Nelpění je píseň naší vnitřní radosti.

Lpění tančí
ve vězeňské cele zklamání a zničení.

Nelpění se naplňuje
v paláci Božskosti a Nesmrtelnosti.

Pokud vědomě žiji ve fyzickém, jsem pošetilec. Pokud neustále obdivuji a zbožňuji své fyzické tělo, jsem větší pošetilec. Pokud žiji jen proto, abych uspokojil potřeby své fyzické existence, jsem největší pošetilec.

Vím-li, že existuje něco, čemu se říká duše, jsem moudrý. Stojím-li o to svou duši vidět a cítit, jsem moudřejší. Žiji-li ve své duši a pro svou duši, neustále a oduševněle, bezvýhradně a nepodmíněně, jsem nejmoudřejší.

Jestliže lpíme na těle, okamžitě se stáváme vznětlivými. Jestliže lpíme na vitálnu, velice brzy se stáváme výbušnými. Jestliže lpíme na fyzické mysli, nakonec se stáváme ničivými.

Když jsme ale v těle a nelpíme, vědomě cítíme své aspirující vědomí. Když jsme ve vitálnu a nelpíme, zvětšujeme a rozšiřujeme své aspirující vědomí. Když jsme v mysli a nelpíme, svrchovaně naplňujeme své neomezené vědomí zde na zemi.

Mnoho lidí bohužel mylně cítí, že lpění a oddanost jsou jedno a totéž. Lpění však znamená, že jsme v konečném a lpíme na konečném, zatímco oddanost znamená, že se oddáváme Nekonečnému a jsme osvobozováni Nekonečným.

Nelpění je chápáno nesprávně. Máme pocit, že pokud někdo nelpí, je lhostejný. Duchovní hledající dělají tutéž chybu, když si myslí, že nechceme-li být k někomu připoutáni, musíme mu dávat najevo naprostou lhostejnost, až do bodu úplného zapomnění. To není pravda. Když jsme k někomu lhostejní, nic pro něj neděláme. Nemáme co do činění s jeho radostí nebo smutkem, jeho úspěchem nebo neúspěchem. Jestliže však opravdu nelpíme, oddaně a nezištně pro něj pracujeme a výsledky svých činů dáváme k Nohám Pána Nejvyššího, našeho Vnitřního kormidelníka.

Pokud opravdu neulpíváme, nezáleží nám na tom, je-li výsledkem úspěch nebo neúspěch. Když na výsledcích svých upřímných činů vůbec nelpíme, naše vědomí se okamžitě rozšiřuje. Nestaráme-li se o plody svých činů, Nejvyšší nás může odměnit svým vlastním Způsobem. Pán Krišna řekl: „Máš právo činit, ne však na plody činu.“ Upanišady hlásají: „Čin nelpí na člověku.“

Pracujeme-li oddaně a nezištně, čin nás nesvazuje. Pracujeme-li, aniž bychom se starali o výsledek, není pro nás těžké pracovat pro Boha. To je to pravé nelpění, to je duchovní nelpění. Pokud se zřekneme činu prováděného jen s nadějí na dosažení vytouženého výsledku, můžeme se pustit do božského činu, který je naším nejvyšším cílem. V něm je vždy dokonalost a naplnění.

Materiální svět nepochybně potřebujeme, nemůžeme mu ale dávat veškerou svoji energii. Když ­věnujeme příliš mnoho pozornosti materiálnímu světu a zanedbáváme svět vnitřní, duše uvnitř nás hladoví. Duše musí být vynesena na povrch. Jestliže si myslíme, že věci materiálního světa nám dají trvalé uspokojení, zcela se mýlíme.

Jadžňavalkja, velký indický světec, chtěl strávit podvečer svého života meditací a kontemplací, a proto se rozhodl vzdát se svého pozemského majetku. Zeptal se své ženy Maitréjí, jestli chce jeho bohatství. Odpověděla: „Dá mi tvé bohatství nesmrtelný život? K čemu jsou mi věci, které mě nedokáží učinit nesmrtelnou?“

Své tělo sytíme třikrát denně. Většina z nás si bohužel nenajde čas nasytit svou duši dokonce ani jednou za den. Hledající nekonečné Pravdy musí sytit tělo, aby se mohlo stát dokonalým nástrojem duše. Musí sytit duši, aby mohla tělu nabídnout svou Nekonečnost, Věčnost a Nesmrtelnost. Stane-li se tělo vnímavým, přijme vše, co duše nabízí. Samotné tělo se plně zapojí do života aspirace a zasvěcení. Bude pochodovat vpřed jako nejpokornější sluha duše. Jeho existence bude ztělesňovat slávu a Božskost božské služby a nejvyššího naplnění.

Naplňujeme na zemi Nejvyššího.
On nás uchovává v Nebi svého Srdce.