Když nový rok začíná

Na Nový rok večer se na zemi probouzí nové vědomí. Bůh opět znovu inspiruje každou lidskou bytost, každého tvora novou nadějí, novým světlem, novým mírem a novou radostí. Bůh říká: „Nastává nový rok a uvnitř vás se probouzí nové vědomí. Běžte k určenému Cíli.“ Posloucháme Boha, příkazy našeho Vnitřního kormidelníka, a běžíme k nejzazší Skutečnosti. Nový rok nám dává energii, povzbuzuje nás a inspiruje, abychom běželi k nejzazšímu Cíli.

Když se probouzí nový rok, musíme si být vědomi faktu, že tento rok musíme překonat sami sebe. Musíme jít dál za naše současné schopnosti, dál za naše současná dosažení. Když máme takové neoblomné odhodlání, Bůh na nás sesílá Svá nejvybranější požehnání.

Bůh stále chce, abychom se pohybovali kupředu, nechce, abychom se ohlíželi. Víme, že když běžec běží rychle a ohlédne se, může zakopnout. Je to, jako kdybychom se během roku stále dívali za sebe, co jsme opominuli a přemýšleli nad svým utrpením, bídou, pocitem nezdaru, neúspěchem, a tak dále. Ale pokud se díváme kupředu, uvidíme naději probouzející se hluboko uvnitř nás. Každý den v novém roce je stejně důležitý. Dejme tomu, že běžec musí uběhnout sto metrů, aby dosáhl cíle. Po dvaceti metrech nejvyšší rychlosti cítí, že když běží touto rychlostí, bude za chvilku v cíli. A tak přijde uvolnění. Jakmile ale startér vystřelí z pistole, běžec může vyhrát závod jedině tehdy, když poběží nejvyšší rychlostí od začátku do konce. Nebo také můžeme říci, že jedině tehdy bude skutečně spokojen se svou rychlostí, jedině tehdy bude pyšný na svou rychlost.

Když toužíme dosáhnout cíle života, děláme postupný pokrok. Během postupného vývoje si ale musíme udržovat stále stejnou aspiraci. Dejme tomu, že běžec poběží pět mil. Když startér vystřelí z pistole, má běžec inspiraci, a ze začátku běží velmi rychle. Po dvou nebo třech mílích se ale velmi unaví. Běh se stává nudným a obtížným. Pokud se běžec vzdá jen proto, že je unavený, a protože se vytratila jeho inspirace, nedosáhne svého cíle. Když ale bude pokračovat, nakonec cíle dosáhne. Potom rozhodně ucítí, že boj a utrpení těla stály za to.

Každý den, když ráno svítá, bychom měli cítit, že musíme dosáhnout něčeho nového. Běháme, a každý den jsme pokročilejší. Jestliže aspirujeme, jsme stále v pohybu. Když se ráno vydáváme na cestu, měli bychom cítit, že dnešek je pokračováním včerejší cesty; neměli bychom to považovat za úplně nový začátek. A zítra bychom měli cítit, že jsme opět urazili další míli. Každý den bychom měli cítit, že jsme urazili další míli. Pak víme, že jednoho dne dosáhneme svého cíle. I když naše rychlost klesne, musíme pokračovat v běhu a nevzdávat se cesty. Když dosáhneme svého cíle, uvidíme, že stálo za to bojovat.

Creative Commons License
Na toto dílo se vztahuje licence Creative Commons s atributy: "Uveďte autora", "Neužívejte komerčně" a "Neměňte obsah".

Sri Chinmoy, Vnější běh a vnitřní běh.Poprvé vydáno nakladatelstvím (knižně nevydáno) v roce 2016.

Toto je 645th. kniha, kterou Sri Chinmoy napsal od svého příchodu na západ v roce 1964.

Poznámka:

Zveřejňujete-li na jiných stránkách zkopírovaný text, doplňte prosím následující informace o licenčních podmínkách:


Sri Chinmoy
Z knihy Vnější běh a vnitřní běh, dostupné pro zveřejnění podle "Creative Commons license"

Close »