Cítíte, že se mistrovství světa veteránů stane někdy tak populární jako olympiáda?

Sri Chinmoy: Je zcela možné, že se Mistrovství světa veteránů stane velice populárním, protože lidstvu přináší skutečnou radost. Na olympiádě se každý jedinec snaží získat zlatou medaili. Ale opravdovým významem zlaté medaile je radost. Dědeček možná nepřiveze zlatou medaili, ale přiveze si radost. Na závody přijel ze vzdálené zapadlé vesnice a po návratu domů se jej vnoučata nebudou ptát: „Můžeš nám ukázat svou zlatou medaili?“ Ne, skutečnost, že na závodech získal velikou radost, stačí. Možná se jejich dědeček několik měsíců neusmál, protože myslel na svůj sport a šetřil peníze, aby mohl přijet do Portorika. Teď ale celá rodina vidí, jak je děda šťastný. Když otec vidí, že se jeho syn stal olympionikem, bude tak hrdý. Podobně, když syn uvidí, že otec získal z účasti na mistrovství veteránů opravdovou radost, bude šťastná celá rodina. Někdo přijel z indické vesnice a někdo jiný z australské vesnice. Až se vrátí domů do své země a budou o závodech vyprávět svým dětem, přátelům a sousedům a ti uvidí jejich velkou radost, tato radost se bude jako požár šířit po jejich vesnici, městě a zemi.

Je proto docela možné, že hry veteránů budou nakonec stejně populární nebo dokonce populárnější než olympiáda. Většina atletů tady neočekává, že překoná nějaký rekord. Jsou šťastní, že se mohou zúčastnit a získat nevinnou radost. Mnoho olympijských atletů se však domů vrací nešťastných, protože přijeli pro zlatou medaili, a možná nezískali ani bronzovou. Na mistrovství veteránů budete šťastní, dokonce i když skončíte poslední.

Je to jako rozdíl mezi amatéry a profesionály. Například v tenisu, jakmile se lidé stanou dobrými hráči, začnou hrát profesionálně a mohou se přes noc stát milionáři. Pak ze hry zmizí opravdová radost. Na olympiádě sportovci nedostávají peníze; dostávají zlaté medaile. Přesto se velká část radosti ze soutěží vytratila. Tolik lidí se snaží získat věhlas a slávu pro svou zemi a v sázce je renomé všech zemí. Země za atlety utratí tisíce a tisíce dolarů a mnoho firem je sponzoruje. Mistrovství veteránů se však všichni zúčastňují na své vlastní náklady, jen pro radost ze soutěžení. Pokud to tak dokáží dělat dál — účastnit se na své náklady — pak budou dál získávat čistou radost a čistou radost budou dál nabízet lidstvu.

Svět pláče po radosti a já se domnívám, že mistrovství veteránů přinese více radosti, protože soutěžení tady není na tak vitální úrovni. V soutěžení je zde duchovní dotek. Lidé se během let stali zralejšími, mnohokrát poznali úspěch i porážku. Když byli mladí, téměř všichni měli stejné vlastnosti, jaké má dnešní mládež. Teď jsou ale starší a tyto vlastnosti už nechtějí projevovat. Chtějí pouze dávat a získávat radost. Sejde se mnoho lidí z nejrůznějších zemí, kteří se spřátelí. Jestliže se tady s někým spřátelím a oba se spřátelíme s někým dalším, jak potom mohou kdy být ve světě konflikty? Soutěže tohoto druhu nám dávají zlatou příležitost stát se jednou rodinou a významně přispívají k radosti rodiny světa.