Akt I, scéna II

(Gautamí chodí ode dveří ke dveřím.)

GAUTAMÍ: Ach matko, prosím, dejte mi pár hořčičných semínek. Mé jediné dítě zemřelo a Buddha mi řekl, že pokud mu přinesu pár semínek hořčice, vrátí mému dítěti život.

PANÍ: Nebojte se. Přinesu vám je.

GAUTAMÍ: Ctěná paní, počkejte prosím. Řekněte mi nejprve, jestli ve vaší rodině někdo zemřel.

PANÍ: Kdy?

GAUTAMÍ: Kdykoli.

PANÍ: Vloni jsem ztratila manžela. (Rozpláče se.)

GAUTAMÍ: Pak si od vás nemůžu semínka vzít.

(Gautamí hořce pláče a jde k dalšímu domu. Dveře otevře muž.)

GAUTAMÍ: Můj pane, prosím, dejte mi několik hořčičných semínek. Nutně je potřebuji.

MUŽ: Jistě, dám vám je. Hned je přinesu.

GAUTAMÍ: Ještě předtím mi ale prosím povězte, zemřel někdo ve vaší rodině?

MUŽ: Je to sotva týden, co mě opustila má žena, má milovaná žena.

GAUTAMÍ: Ach, pak si tedy nemůžu semínka vzít.

(Gautamí se znovu rozpláče a jde k jinému domu. Otevře mladá dívka.)

GAUTAMÍ: Mé dítě, jsi tak krásné. Prosím, přines mi pár hořčičných semínek. Běž prosím a požádej matku, aby mi dala trochu semínek.

DÍVKA: Vím, kde je matka má. Přinesu vám je.

GAUTAMÍ: Řekni mi prosím, co dělá tvůj otec?

DÍVKA: Můj otec? (Začne plakat.) Můj otec je v Nebi. Před dvěma měsíci náhle zemřel.

GAUTAMÍ: Mé dítě, nemůžu si tvá semínka vzít.