Když se pokoušíme vzdát se něčeho nebožského a chceme složit slib naší duši, že budeme vést lepší život, jsou nějaké příznivé doby, kdy bychom to měli udělat? Jinými slovy, když učiníme slib sami sobě, bude ten slib silnější, učiníme-li jej v určitý den?

/Sri Chinmoy Všechny dny nejsou stejné. Když medituji na žáka, řekněme, na jeho narozeniny, je to jeho zlatá příležitost k obnovení vnitřních slibů, které dal Nejvyššímu nebo své vlastní duši. Jestliže dal někdo před deseti nebo patnácti lety slib, že se pokusí být nejoddanějším, nejodevzdanějším žákem, jeho narozeniny jsou zlatou příležitostí, aby tento slib obnovil. Dokonce i když žák netěšil Mistra už deset let, dostane v tento zvláštní den příležitost potěšit jej.

Nemůžete dávat sliby každý den, jinak se to stane mechanické. Ale jestliže to uděláte v určité příhodné dny, pak síla za tímto slibem potrvá dlouho. Zvláštní den zaplaví váš vnitřní slib silou navíc.

Můj otec a strýc z matčiny strany si byli velice blízcí. Když byl tento strýc ještě naživu, prosíval mého otce, aby nekouřil. Přesto můj otec kouříval dvakrát či třikrát za den. Nedokázal se vzdát tohoto zlozvyku. Když můj strýc z matčiny strany zemřel, otec hořce plakal a dal slib, že už nikdy nebude kouřit. Řekl: „Když jsi byl naživu, nedokázal jsem tě poslechnout. Ale nyní ti dávám slavnostní slib, že už nikdy nebudu kouřit.“ Můj otec žil potom ještě čtyři nebo pět let, ale nikdy už nekouřil. Takže něco takového se může stát, pokud dáte slavnostní slib ve zvláštní den.