Jaký je rozdíl mezi očekáváním a touhou?

Sri Chinmoy: Touha a očekávání žijí ve stejném pokoji. Můžeme říci, že jsou spolubydlící. Touha může vzniknout v srdci, v mysli, ve vitálnu nebo ve fyzickém, kdežto očekávání je vždy v mysli. Očekávání někdy může být podmíněné — někomu jste něco dali a potom od toho člověka očekáváte něco nazpátek. Anebo můžete od někoho něco očekávat, i když jste mu nic nedali jen proto, že jste slyšeli, že ten člověk je velmi milý, laskavý a dobrý v každém ohledu.

Musíme se poučit od přírody. Co od nás očekává slunce? Přirozeností slunce je jen dávat světlo. A věci, které jsou pro náš život nejdůležitější — voda a vzduch — co ty od nás očekávají? Nic. Když se zeptáte slunce, jestli od vás něco očekává, řekne vám: „Neočekávám nic. Dávám nepodmíněně. Jestliže použiješ mé světlo, tím lépe i pro mě.“

Lidé, kteří nic neočekávají, mohou dávat. Této pravdě se učíme od našeho života modlitby, od Boha. Ale když lidská bytost očekává něco od Boha, je zde vždy zpětná reakce. Řekněme, že dnes velmi potřebujeme slunce. Začne-li však silně pršet a je-li to opravdový liják, slunce proklejeme. Řekneme: „Proč jsi nevyšlo? Dnes jsme tě tolik potřebovali.“ Když lidské bytosti očekávají, výsledkem toho je revolta. Pak všechny negativní pocity schované v mysli vyjdou do popředí.

Toužíte-li po něčem, existuje určitý limit. Někdy se své touhy vzdáte, když ucítíte, že Bůh nebo někdo jiný vaši touhu nevyplní. Ale když není naplněno vaše očekávání, potom se ve vás podvědomě rozvine jistý druh revolty. Všechny agresivní kvality začnou vycházet na povrch. Po agresi následuje nespokojenost a po nespokojenosti přijde ničení.

Copak Bůh neví, co potřebujeme? Copak duchovní Mistr neví, co potřebujeme? Základní povinností duchovního Mistra je dát nám sílu srdce a duchovní světlo, abychom měli volný přístup k Nebeské nekonečné Blaženosti. Ten, kdo vše ví nejlépe, je Bůh. A Bůh nám dal duši nebo duchovního Mistra. Pro každého z nás je těžké mít přímý kontakt s Absolutním Nejvyšším. Bůh pak říká: „Vezmi si mého zástupce, duši. Jestliže nemůžeš duši vidět nebo s ní mluvit, potom si vezmi duchovního Mistra jako svého průvodce.“

Co může ubohý Bůh dělat? Nemůžete navázat kontakt se Samotným Bohem, protože nevidíte, kde se schovává. Pak tedy přichází duše, přímý zástupce Boha. Vy nevíte, kde duše sídlí. Knihy i duchovní Mistři vám řekli, že duše je uvnitř vašeho srdce. Ale uvnitř vašeho srdce je to jako ve velkém supermarketu. Chcete tam něco, ale úplně se ztratíte. Chodíte z jedné strany na druhou. To, co chcete koupit, tam mají, ale jste ve velkém obchodě a nemůžete to najít.

Co potom uděláte? Půjdete za vedoucím nebo některým z pracovníků. A tato osoba vám okamžitě ukáže, kde je to, co potřebujete. A touto osobou není nikdo jiný než váš Mistr. Váš Mistr řekne: „Chceš najít svou duši? Podívej se, je tam.“ Vnitřní bohatství je vaše, ne moje. Ale je zamčeno uvnitř trezoru vašeho srdce a vy od něj nemůžete najít klíč.

Úkolem Mistra je, aby vám pomohl při hledání klíče. Má lepší vizi, než máte vy, protože realizoval Nejvyšší. Takže se bude dívat na tu stranu a tamtu stranu, dokud klíč neuvidí. A pak vám ten klíč podá. Nenechá si jej. Řekne: „Vezmi si jej. Je tvůj. Otevři svůj trezor-srdce a potom uvidíš, co máš.“ K vašemu obrovskému překvapení, uvidíte uvnitř sebe ten nejkrásnější a nejdrahocennější diamant. A tímto diamantem je vaše duše.

Ale jen proto, že ji nevidíte, nemůžete říct, že duše neexistuje. Jen proto, že nemůžete vidět Mistrovu práci ve vnitřním světě — jeho okultní a duchovní sílu — nemůžete říci, že tyto síly nemá. Postavte svůj život zcela na vaší víře v to, že váš Mistr je pravý a vaše duše je naprostou realitou. Bůh je skutečný, ačkoli jste Ho nerealizovali.

Zaujmete-li pozitivní postoj — že duše je skutečná, Mistr je skutečný, Bůh je skutečný — pak vy samotní se stanete skutečnými. Je-li všechno, co vidíte skutečné, jak pak můžete být neskuteční? Ale jestliže začnete říkat, že tohle je neskutečné, on je neskutečný, ona je neskutečná a že vše je neskutečné, potom budete v samotném centru neskutečnosti.