Říkáš, že pokud máme v trpělivosti dynamiku, pak to zahrnuje i destruktivní sílu. Jak bychom se tedy měli chovat k nedokonalosti, kterou chceme uzdravit? Chceme-li ji zničit dynamikou, co je na tom špatného? Na druhé straně, nemá Boží Spravedlnost destruktivní sílu?

Sri Chinmoy: Boží Spravedlnost je destruktivní pro naše fyzické, naše vitálno a naši mysl, ne pro naši duši. Stejně tak platí, když Bůh říká, že je to On Sám, kdo zažívá zkušenosti. Měl zkušenosti se svou Trpělivostí. Teď má jinou zkušenost se svou Spravedlností.

Říkáte, že chcete zničit své nedokonalosti. Ale ničení není odpověď. Uvnitř trpělivosti je světlo. Světlo osvítí všechny naše špatné vlastnosti. Naše ‚špatné vlastnosti‘ znamená naši temnotu. Temnota může být poražena jen světlem. Pokoj může být ve tmě mnoho let. Pak přijde elektrikář a za pár minut se přivede do místnosti světlo. Stejně tak musíme přivést světlo do všech našich nedostatků. Když dostaneme osvícení, všechna naše nejistota, žárlivost, nečistota, netrpělivost —vše bude osvíceno. Světlo je odpověď. Čím dříve přineseme do našeho systému světlo seshora nebo vyneseme do popředí světlo zevnitř, tím to bude pro nás lepší. Jinak můžeme v každém okamžiku dělat chyby. Chyby děláme proto, že nemáme světlo v bezmezné míře. Každá chyba není nic jiného než temnota. Když se projevuje temnota, stává se chybou.

Odpovědí je Světlo. Proč bychom měli nutit Boha, aby použil svou železnou tyč? Když používal své Oko Soucitu, co děláme špatně? Proč jsme nezměnili svou přirozenost? Milujeme-li Boha, pak musíme cítit, že Boží Slzy jsou nekonečně silnější než Boží Úsměvy. Jsme-li slabí, pak když se na nás Bůh usměje, tak buď máme pocit, že jsme žádnou chybu neudělali, nebo že nám Bůh odpustil. Takto klameme sami sebe. Ale Boží Slzy nám nabízejí jinou cestu. Pokud vidíme, jak tečou kvůli naší chybě slzy z Božích Očí, tak jak můžeme snést dívat se na jeho krvácející srdce? Pokud vidíme, že něčí srdce krvácí, nedáme svůj život, abychom toho člověka udělali šťastným? A nemilujeme Boha nekonečně více, než milujeme jakoukoli lidskou bytost? Takto jsou Boží Slzy nekonečně silnější než Boží Úsměvy. Pokud chceme změnit naši přirozenost, budou pro nás Boží Slzy skutečnou pomocí.

Je pravda, že nás Boží Úsměvy povzbuzují, ale zároveň si můžeme Boží Úsměv špatně vyložit. Můžeme pokračovat a dál dělat stejné chyby, a přesto se na nás může Bůh usmát. Uvnitř svého Úsměvu může Bůh trpět, ale my si to vyložíme jako povzbuzení. V jistém smyslu to Bůh bere jako povzbuzení, protože doufá, že v případě, že se na nás zeširoka usměje, nebudeme dělat stejnou chybu znovu. Ale bohužel to nefunguje.

Pokud opravdu milujete Boha, a když uvidíte, že roní hořké slzy, že naříká, že trpí, pak okamžitě změníte svůj život. Dnes jsem v modlitbě, kterou jsem nabídl před jízdou na kole, řekl:

Můj Absolutní Pane Nejvyšší,
když jsem se tajně a záměrně skrýval
uvnitř džungle své mysli,
jen můj Bůh Otec a Bůh Matka
mě hledali,
plni obav a plni úzkosti.

Pokud jste dobří lidé, tak když uděláte něco špatně, nebudete se před Bohem schovávat. Přijdete a postavíte se před Něj a řeknete: „Udělal jsem něco špatně. Nyní, prosím, odpusť mi. Prosím, osviť mě.“