Když máme nepříjemné zážitky a děláme chyby, znamená to, že Nejvyšší stáhl svou Milost?

Sri Chinmoy: Ne, ne, není to pravda. Jen jsou zde síly nevědomosti. Když dá dítě prst do ohně, neznamená to, že matka má o něj menší zájem. Matka má nesmírný zájem. Je ale v horním patře a dítě šlo do kuchyně a strčilo prst do ohně. Znamená to, že matka nemá žádný zájem o své dítě? Ne. Dítě je však ještě nevědomé. Nezná sílu ohně.

Když uděláme něco špatně, někdy je to proto, že nevíme, a někdy je to proto, že jsme pokoušeni tuto věc udělat. Někdy dítě ví, že ho oheň popálí, ale má škodolibé potěšení se ohně dotknout. S námi je to stejné; i když to dobře víme, někdy vstupujeme do nevědomosti. Je to jako s jídlem. Víme, že je něco, čemu se říká dostatečné množství, ale přejídáme se. Jíme nenasytně a potom za to platíme.

Když se vědomě nebo nevědomě staneme obětí pokušení, nemůžeme říci, že z našeho života byla stažena Boží Milost. Zdaleka ne! Matka se může pokusit ochránit dítě, aby se ohně nedotklo. Může říci: „Nedělej to, nedělej to.“ Nepřichází-li ale odhodlání zevnitř, potom když se budou božské síly snažit zabránit nám v tom, abychom udělali špatnou věc, budeme mít pocit ztráty. Budeme mít pocit, že jsme o něco přišli.

Musíme zevnitř cítit, že když nevstupujeme do nevědomosti, nic neztrácíme. Anebo musíme cítit, že dělat chyby je pro nás jen dočasnou nezbytností kvůli naší nevědomosti. Žijeme-li ve světle, není zde žádná potřeba dělat chyby. Obětí nevědomosti se nestáváme proto, že by božská Milost byla stažena a my jsme se stali obětí nevědomosti. Zdaleka ne. Ale co může božská Milost dělat? Bůh nám dal omezenou svobodu. Tato omezená svoboda je jako nůž. Někdo použije nůž, aby nakrájel mango a podělil se s ostatními, a někdo jiný ho použije, aby bodl druhého člověka. Netrpíme kvůli tomu, že Bůh odešel. Bůh nám dal schopnost, a tak ji používejme obezřetně a moudře.