Jak můžeme Boha více milovat pomocí naší mysli?

Sri Chinmoy: Musíte vědět, kde láska obvykle sídlí. Ve svém domě máte jednu místnost — ať už je to obývací pokoj nebo kuchyň nebo ložnice — kde trávíte většinu času. Musíte vědět, že v duchovním životě láska tráví většinu času v srdci. Pokud vím, že se na nějakém místě nachází voda, budu tam hluboko kopat a vodu najdu. Pokud tam ale voda není a já kopu dál a dál, je to jen plýtvání časem. V našem duchovním životě vidíme, že uvnitř našeho srdce láska existuje nejen po většinu času, ale neustále.

Chceme-li Boha milovat více, musíme s Ním navázat kontakt pomocí svého srdce. Musíme cítit, že je naše srdce jen pro Boha. Začneme-li cestu se svou myslí, budeme nutně zklamáni. Začneme-li však naši cestu se svým srdcem, budeme jistě naplněni. Dítě běží ke své matce, k otci, ke květině, ze své neustálé lásky. Dítě nemá mysl, jen cítí svým srdcem. Skutečnou lásku cítíme jen tehdy, když se s něčím sjednotíme. Jakmile ale dítě vyroste a začne žít v mysli, začne o všem pochybovat a na všem nacházet chyby.

V duchovním životě musíme být jako dítě. Jen tehdy k nám přijde láska. Když používáme mysl, myslíme si, že už toho o duchovnosti víme dost. Ale co víme? Víme, jak pochybovat, víme, jak podezírat. Pokud chceme, aby nám duchovnost nabídla své poselství, nepotřebujeme mentální výklad. Duchovnost nám nabízí své vlastní světlo, svou vlastní lásku. Nemusíme vést duchovní život dva nebo tři roky, abychom milovali Boha. Ne, můžeme Boha milovat hned od tohoto okamžiku za předpokladu, že používáme srdce k tomu, abychom Ho milovali, a ne mysl, abychom o Něm přemýšleli. Srdce je ztotožněním se s jednotou, zatímco mysl znamená neustálé posuzování a oddělování.